ZAVŘIT

Dnes je 1. březen 2021, svátek má Bedřich

24. únor: Matěj přináší jaro, slavná pouť se ale nekoná

23. 02. 2021 • 16:29

Svátek svatého Matěje je neodmyslitelně spojován s tradiční Matějskou poutí. Dnešní smutná covidová doba nám bohužel konání pouti neumožňuje, pojďme si však připomenut, jak to se vznikem této každoroční akce bylo a kdo vlastně byl svatý Matěj.

 

Historie této klasické zábavy Pražanů sahá až do předminulého století, kdy se na svátek svatého Matěje konaly různé zábavné pouťové akce připomínající památku ochránce řemeslníků, řezníků, cukrářů a krejčích. Nejprve se kolotoče objevovaly kolem kostela sv. Matěje, postupně se přesouvaly do historického centra Dejvic a v roce 1963 Matějská pouť definitivně zakotvila v tehdejším Parku kultury a oddechu Julia Fučíka.

Kostel sv. Matěje

                                                                                                             

 

 

A kdo to byl ten svatý Matěj? Matěj (nebo také Matyáš) patřil k širšímu okruhu Ježíšových učedníků. Když zemřel Jidáš, doplnil apoštolskou dvanáctku. Podle různých legend působil jako misionář v Judsku a v Kolchidě (dnešní Gruzii). Nevíme, kde a kdy zemřel – pravděpodobně to bylo kolem roku 63, buď jako mučedník v Jeruzalémě nebo v Kolchidě. Na starých ikonách ho najdeme s knihou nebo se sekerou v ruce.

 

Svatý Matěj

 

Nejdůležitější poselství svatého Matěje je rozhodně příchod jara. Je to prastarý svátek světce, který láme zimu, přináší skutečně jarní teplé paprsky a rozpouští led a sníh minulé zimy. Nebo taky zimy ještě přidá – svatý Matěj zimu tratí, když netratí, obohatí.

 

Na den svatého Matěje dávali hospodáři na noc ven mokrý ručník. Když zmrznul jen trochu, věřili, že přijde ještě čtyřicet mrazíků, zmrznul-li na kost, má být velmi chladné jaro s četnými mrazy. Zůstane-li noc svatého Matěje bez mrazu, má být jaro teplé a příjemné. Na svatého Matěje lidské srdce okřeje, slunce pozře závěje, nad polem si skřivan zapěje.

 

Na svatého Matěje šelma sedlák, který neseje. Nejvyšší čas pozdravit se se zahrádkou a zasít první rostlinky, aby byly brzy čerstvé vitaminy. V poledne svátku svatého Matěje je poslední možnost zasít ozimé obilí, aby stihlo do léta nabrat sílu. Naši předci také chodili jen v košili do sadu, tloukli a třásli se stromy – a potom je hladili. Vyprošovali bohatou úrodu. Přitom se nikdy nedívali do korun stromů, protože věřili, že v nich sedí svatý Matěj, a kdyby ho zahlédli, nic by jim nedal. Přitom říkali různá říkadla:

 Svatej, milej Matěji,

máme k tobě naději,

abys nám udělil jablek, hrušek, švestek

a všeho jinýho.

 

 

 

Zdroj:

 

www.jinyproud.cz

www.pranostiky.cz

www.atlasceska.cz

 

Sdílet článek:
Komentáře
Přidejte váš názor

Pro přidání komentáře se musíte přihlásit.

Přihlásit se
Koupit reklamu Reklama  •  
Při poskytování našich služeb nám pomáhají soubory cookie. Využíváním tohoto webu s jejich používáním souhlasíte. Další informace Souhlasím