ZAVŘIT

Dnes je 1. březen 2021, svátek má Bedřich

Historie slánských piaristů

22. 02. 2021 • 21:55

Do Slaného přišli první tři piaristé 18. prosince 1658 z Mikulova: Tobiáš Eder, Jan Bernard Riedel a Martin Pistorius. Vznikla tak po Mikulově, Strážnici, Lipníku, Litomyšli a Moravském Krumlově v pořadí šestá piaristická kolej na našem území. Stalo se tak díky hraběti Bernardu Ignáci z Martinic, majiteli panství smečenského, nejvyššímu purkrabí království českého, který přislíbil vystavět budovu koleje. Podnět k tomu dal jeho bratr Ferdinand Leopold Benno, hrabě z Martinic, probošt vyšehradský, metropolitní kanovník pražský, příznivec a zastánce piaristického řádu. Od roku 1655 působili ve Slaném rovněž zásluhou Bernarda Ignáce z Martinic i františkáni, původně usídlení v domě na náměstí (dnes č. p. 8), odkud se stěhovali roku 1658, když pro ně byla dokončena první část budovy.

 

Piaristé začali s výukou ve škole vedle kostela sv. Gotharda. Původně byla podle zakládací listiny plánována jen obecná škola se čtyřmi třídami a malá kolej pro 12 členů řádu. Učit se mělo jen náboženství, čtení, psaní, počty a zpěv. Již v roce 1659 hrabě Martinic upozorňuje piaristy, aby dodržovali znění zakládací listiny, nevyučovali v latinském jazyce a věnovali se především výuce stanovených předmětů. Podobně nástupce zakladatele Jiří Adam z Martinic si roku 1701 stěžuje na nedodržování výuky němčiny a hudby.

 

Stavba koleje Neposkvrněného Početí Panny Marie a u sv. Josefa byla zahájena položením základního kamene 19. dubna 1659 na místě několika domů zničených během třicetileté války a trvala až do roku 1666. Poté se do nové budovy 25. března 1667 piaristé přestěhovali a přesunuli sem i výuku. Ve stejném roce byla na základě dodatečného povolení zakladatele koleje zahájena také výuka latiny a tím založeno nižší latinské gymnázium. Ve školním roce 1667/68 na elementární škole studovalo 101 žáků a na gymnáziu 13 žáků – zpočátku zde byli především studenti, kteří přišli z jiných kolejí. Ve stejném roce byla také zahájena soukromá výuka filozofie a teologie pro členy koleje, která měla velký vliv na prestiž studií ve Slaném.

 

Piaristům nejdříve sloužil k bohoslužbám kostel sv. Gotharda. Další rozšíření budov koleje a stěhování školy do nových prostor následovalo v letech 1714 a 1720 až 1723. Přední část sloužila pro potřeby koleje, v zadní části se nacházely prostory školy (nižší česká a vyšší latinská škola). V květnu 1777 bylo na základě rozhodnutí císaře Josefa II. latinské gymnázium zrušeno a místo něj vzniká čtyřletá hlavní škola německá.

 

Roku 1795 došlo při požáru města ke zničení střechy koleje a později se probořila i klenba kaple se dvěma zvony z věže nad ní. Opravy byly odloženy, protože se předpokládalo využití prostor po klášteru františkánů, který měl být podle císařského nařízení zrušen. K tomu ovšem nedošlo a piaristé uvažovali o odchodu ze Slaného mimo jiné proto, že na obnovu původní koleje neměli dostatek finančních prostředků. Proto město Slaný uspořádalo sbírku a s významným přispěním hraběte Karla Josefa Clam-Martinice byla kolej obnovena, kaple znovu vysvěcena a otevřena také vyšší humanitní škola. Výuka však netrvala dlouho, protože gymnázium bylo pro nedostatek finančních prostředků 1832 zrušeno a znovu zřízena německá škola. Za dalších 20 let byla výuka piaristů opět obnovena. Od roku 1866 se vyučuje pouze v češtině. Postupně výuka zaniká pro nedostatek piaristických učitelů. Důvodem byla také skutečnost, že piaristé nedokázali vyhovět požadavkům nového školního zákona. Poslední piarista ze slánské koleje odchází 29. 2. 1888.

 

Zdroj:

Buben, Milan M. Encyklopedie řádů, kongregací a řeholních společností

Bartůšek, Václav. Z historie piaristické koleje ve Slaném 1658–1778

Sdílet článek:
Komentáře
Přidejte váš názor

Pro přidání komentáře se musíte přihlásit.

Přihlásit se
Koupit reklamu Reklama  •  
Při poskytování našich služeb nám pomáhají soubory cookie. Využíváním tohoto webu s jejich používáním souhlasíte. Další informace Souhlasím