Dnes je 29. březen 2024, svátek má Taťána
Reklama   •   Koupit reklamu
Úvod Víte že.. STŘÍPKY Z HISTORIE: Výroba lokomotiv ve Slaném Vytvořit článek
STŘÍPKY Z HISTORIE: Výroba lokomotiv ve Slaném
Klub Železničního muzea Zlonice - 17. 01. 2021    5148    0 Líbil se vám tento článek?

 

Ve stejném roce, kdy Pražsko-duchcovská dráha zahájila provoz na prvním úseku své trati, vystavěli ve Slaném pánové Bolzano a Tedesco strojírenský závod, který se v budoucnu zapsal do dějin nejen českého průmyslu, ale též do seznamů parních lokomotiv vyrobených u nás. Krátce poté, co 1. března 1872 Jiří Tedesco založil v Praze obchodní společnost pro nákup a prodej parních kotlů a strojů, shledal vhodným rozšířit svůj podnik i o výrobu. Proto ještě téhož roku zřídil ve Slaném kotlárnu a továrnu na plechové zboží. Kotlárna vyrábějící tehdy moderní Bolzanovy kotle se po deseti letech rozrostla o strojírnu, slévárnu a provoz na výrobu ocelových lan. Po smrti Bolzanově prodal Tedesco celý komplex roku 1893 Maxu Hirschovi, který vedle kotlů vyráběl difuséry pro cukrovary v monarchii i Rusku. O tři roky později rozšířil výrobu o produkci určenou hutnickému a báňskému průmyslu.
Roku 1898 koupila slánské strojírny Akciová společnost, dříve Breitfeld, Daněk a spol. a převzala s nimi zpočátku i výrobní program. Produkci strojních zařízení pro cukrovary postupně nadále nahrazovala výroba hornických zařízení a v letech 1906 – 1912 byl budován nový, takzvaný horní závod, s nímž souviselo další rozšíření výrobního programu o válcovací stolice pro hutě, hydraulické lisy a lokomotivy.
Prvním železničním vozidlem, které roku 1912 sjelo z výrobní linky, byla pětispřežní nákladní lokomotiva tehdejší rakouské řady 80.1 (na úvodní fotografii), vyráběná až do roku 1915 v celkovém počtu 39 kusů. O rok později ji následovaly obdobné stroje řady 80.9 (ČSD 524.0), jejichž počet vyrobený ve Slaném dosáhl roku 1922 celkem 97 kusů. V období první světové války vycházela již ze závodu zhruba jedna lokomotiva týdně a to včetně Gölsdorfových rychlíkových lokomotiv, vyrobených slánským závodem v tříkusové sérii roku 1916 jako součást řady 310 (ČSD 375.0), a zahájení 74 kusové série lokomotiv řady 170 (ČSD 434.0) vyráběné v letech 1916 - 21. Do téhož období spadá také dvacetikusová série tříspřežních úzkorozchodných tendrovek řady RIIIc, které si pro vojenské polní dráhy s rozchodem 600 mm objednalo Rakouské ministerstvo války a jež odešla přímo ze Slaného v patnácti kusech, kdy posledních pět bylo dokončeno v Blansku.
V prvních dvou letech samostatné republiky je ještě vyrobeno, na základě původní objednávky, 25 lokomotiv rakouské řady 270 (ČSD 434.1), aby následovala výroba již zadaná Československými státními drahami. V letech 1923 – 1926 to bylo 31 těžkých pětispřežních nákladních strojů řady 534.0, doplněných roku 1925 dalšími čtrnácti lokomotivami 434.1. Posledním typem vyráběným v samostatném podniku byla tříspřežní tendrovka 354.1, jichž akciová společnost dodala celkem 11 kusů. Lokomotiva 354.1131, nesoucí výrobní číslo 314, tak ukončila samostatnou výrobu parních lokomotiv v původní firmě. Od roku 1926 společnost aktivně přispívala též vývoji elektrické trakce. V roce 1926 se, ve spolupráci s firmou Ing. František Křižík, podílela na výrobě akumulátorové lokomotivy 407.001, určené pro posun na pražském Wilsonově nádraží. V roce 1927 převzaly ČSD dvě posunovací lokomotivy E 424.1 s elektrickou výzbrojí Siemens a dva stroje řady E 465.0 s elektrickou výzbrojí Křižík a Brown-Boveri s výkonem 1089 kW a maximální rychlostí 90 km/h, určené pro osobní dopravu na nově elektrifikovaných pražských spojovacích tratích.
Důležitým mezníkem v historii slánského závodu se stal 1. leden 1928, kdy došlo k fúzi s Českomoravská-Kolben a.s. Praha, vznikla světoznámá značka ČKD - akciová společnost Českomoravská-Kolben-Daněk. Výroba lokomotiv pokračovala již jen v malých sériích nebo subdodávkami lokomotivních částí. Ještě v roce 1928 byla ČSD dodána druhá z akumulátorových lokomotiv E 407.002 a sedmikusová série čtyřspřežních lokomotiv pro vedlejší tratě 423.093-99. V době okupace vyjelo v letech 1943 - 44 ze Slaného, tehdy Českomoravských strojíren, a.s., deset lokomotiv 423.0161-170 určených pro protektorátní Česko-moravské dráhy.
Výrobu kompletních lokomotiv v ČKD Slaný končí objednávka Studénsko-štrabersko-veřovické dráhy. Na jejím základě byly v roce 1947 vyrobeny pětispřežní lokomotivy 514.901 a 902. Vedle nich bylo, na objednávku plzeňské Škodovky, sestrojeno 20 tendrů s čísly 935.022-41 k rychlíkovým lokomotivám řady 498.0. Lokomotivní obor pak definitivně skončil v 60. letech dvacátého století výrobou podvozků pro dieselové lokomotivy T 458.1, aby ustoupil rozvíjející se produkci jeřábům vyráběných zde až do úplného zastavení výroby.
Text: Ing. Tomáš Čech; Foto: Archiv KŽMZ



Líbil se vám tento článek?

Komentáře
Přidejte váš názor

Pro přidání komentáře se musíte přihlásit.

Přihlásit se

Výběr článků
Michal Jůza - před 1 hodinou
Nemocnice Slaný ve čtvrtek (28. 3.) slavnostně otevřela nově zrekonstruované oddělení urgentního příjmu. Novinkou je centralizovan...
Michal Jůza - před 5 hodinami
Policie ČR varuje před novým způsobem, jakým podvodníci dokážou vybrat z bankomatu cizí peníze, aniž u sebe mají platební kartu ok...
Michal Jůza - 27. 03. 2024
Operační trakt chirurgického oddělení a urgentní příjem v budově B Nemocnice Slaný prošel přestavbou a modernizací. Chirurgové maj...
Reklama   •   Koupit reklamu