Před 125 lety vznikla ve Slaném první knihovna plně přístupná veřejnosti. Byla jednou z mála s tolika svazky a velmi oblíbená u nejchudších vrstev. Současná knihovna si výročí každoročně připomíná měsícem plným akcí. Ty by se v budoucnosti mohly konat v nových prostorách Okresního domu.
První knihovna s veřejnou působností byla ve Slaném otevřena už v roce 1820 studujícím Václavem Sluníčkem při dívčí škole. Během zbytku 19. století pak vznikla ještě řada dalších menších knihoven při školách, spolcích či ústavech. V roce 1891 už bylo ve městě 31 knihoven, ale ty byly většinou přístupné jen členům spolků či příslušníkům daných ústavů.
U zrodu myšlenky všeobecně přístupné knihovny pak stál nově vzniklý Musejní spolek a především bývalý slánský učitel a spisovatel Václav Štech. Základ veřejné knihovny byl položen už v roce 1891 ustavením fondu 108 zlatých, které vynesl večer uspořádaný na počest Jana Nerudy. Trvalo ale ještě několik dalších let, než snaha slánských bojovníků za osvětu slavila úspěch. Stalo se tak 17. října 1897, kdy byla slavnostně zahájena činnost veřejné knihovny vydáním Kalibova zločinu od J. V. Raise.
Už při otevření byla slánská knihovna výjimečná, vlastnila totiž 2031 svazků a zařadila se tak mezi několik málo knihoven, které hospodařily s takovým knižním bohatstvím.
Knihovna se od začátku těšila velké oblibě. Zajímavé je, že velké procento čtenářů tvořili dělníci. Bylo to dáno i tím, že se až do roku 1900 knihy půjčovaly zdarma a mohli se tak s nimi seznámit i lidé z nejchudších vrstev.
V roce 1902 se knihovna otevřela také dětem, kterým byl do té doby vstup odepřen. Začínalo se jen s padesáti knihami pro malé čtenáře, ale pečlivě vybranými podle zásady “dětem to nejlepší“.
O rok později se knihovna rozšířila díky nově otevřeným filiálkám i do dalších čtyř obcí tehdejšího slánského okresu – do Ledců, Motyčína, Pecínova a Žižic. Zároveň byla po dvouletém úsilí zřízena veřejná čítárna pro potřeby všech vrstev obyvatelstva. Ta však byla v roce 1979 pro naprostý nedostatek místa zrušena.
Od svého založení byla knihovna odkázána na dobrovolné dary od jednotlivců či spolků. I proto ji během válečných let 1914- 1918 sužoval nedostatek finančních prostředků. To se změnilo až díky zákonu o veřejných knihovnách obecních z roku 1919, díky kterému se o takové zařízení v obci nad 400 obyvatel musela postarat obec.
Okresní dům může být novým domovem knihovny
Knihovna se několikrát stěhovala, až v roce 1960 zakotvila v budově bývalé piaristické koleje na Masarykově náměstí, kde sídlí dosud. Na ploše 322 m2 tu najdete oddělení pro dospělé i pro děti, studovnu s regionálním fondem a depozitem pro 17 500 svazků knih.
V budoucnu by se však měla znovu stěhovat. V současné době se připravuje projekt rekonstrukce a nového využití slánské architektonické perly, Okresního domu. Právě jeho prostory by se mohly stát zázemím pro novou moderní knihovnu. Návrhy projektanta a městského architekta v projektu vybudování vzdělávacího a kulturního centra již byly projednány s Národním památkovým ústavem.
Na oslavu výročí založení se každoročně připravuje na celý říjen zajímavý program. Ten letošní najdete na plakátu níže.
Zdroj: Archiv Vlastivědného muzea ve Slaném
Zdroj obr.: Knihovna V. Štecha
