STŘÍPKY HISTORIE: Pára, čtyřspřeží a monarchie: Příběh lokomotivy 434.2186 ze Slaného

V roce 1917 opustila brány slánské lokomotivky Breitfeld & Daněk pod výrobním číslem 95 zbrusu nová parní lokomotiva určená pro rakouské státní dráhy. Nesla původní označení 170.323 a byla součástí mohutné série výkonných čtyřspřežních strojů, které navrhl slavný konstruktér Karl Gölsdorf. Tyto lokomotivy, známé svou silou a spolehlivostí, se staly páteří nákladní dopravy monarchie i pozdějších ČSD. Slánský závod tehdy patřil mezi významné výrobce parních lokomotiv v Rakousku-Uhersku, již od roku 1912 dokázal produkovat jednu lokomotivu týdně. Slánská lokomotivka byla druhá nejstarší v Českých zemích po Libni, vznikla dokonce dřív než plzeňská lokomotivka.

Po vzniku Československa byla lokomotiva zařazena do lokomotivního parku ČSD a v roce 1936 prošla rekonstrukcí, při níž získala nové označení 434.2186. Tím se stala součástí legendární řady „čtyřkoláků“, které se vyznačovaly výkonem přes 1000 koní a schopností vézt těžké vlaky i v náročném terénu. Lokomotivy této řady sloužily nejen doma, ale i v zahraničí – například v Rakousku, Itálii, Polsku, Jugoslávii či Íránu, kam byly některé stroje prodány v roce 1937.

Obr.: Odstrojený kotel 19.5. 2018. Zdroj: Zpravodaj ČD muzeum u Rakovníka 2/2020 , foto: Michal Šorel

Návrat ke kořenům

Po desetiletích služby, během nichž se podílela na nákladní i osobní dopravě, se lokomotiva v roce 2018 symbolicky vrátila do blízkosti svého rodiště – do železničního muzea v Lužné u Rakovníka. Zde byla zahájena rozsáhlá oprava, která zahrnovala demontáž kotle, opravu pojezdu, výměnu obručí a defektoskopické kontroly. Kotel byl odeslán do Kolína, dvojkolí do německého Meiningenu a další komponenty jako brzdiče, manometry či pružnice byly repasovány nebo vyměněny.

Po dvou letech pečlivé práce byla lokomotiva opět smontována a 21. února 2020 poprvé zkušebně zatopena. Po úspěšné jízdě a vážení v Lounech se vrátila do svého domovského depa ve Vršovicích, kde si získala srdce mnoha železničářů.

Obr.: Čtyřkolák před dokončením před halou. Zdroj: Zpravodaj ČD muzeum u Rakovníka 2/2020 , foto: Miloslav Kothera

Vzpomínky, které hřejí

Jiří Pohl, který s „čtyřkoláky“ dlouhá léta pracoval, vzpomíná: „Tenkrát jich bylo ve vršovické topírně, na kterou jsem měl z okna pěkný pohled, habaděj. Štěkal a funěl, svíjel se a kroutil, pec polykala jednu lopatu za druhou, stroj se dral kupředu.“

Lokomotiva 434.2186 se stala nejen pracovním nástrojem, ale i srdcovou záležitostí mnoha železničářů. Její jméno je neodmyslitelně spjato se strojvedoucím Jardou Kuřetem z Vršovic a Pavlem Maříkem z Kladna. V 80. letech se stala historickým vozidlem a vozila například pionýry do Zákolan nebo návštěvníky Matějské pouti.

Obr.: Chvilka odpočinku v žsl. Praha Bubny během poslední „Kladenské jízdy“ v dubnu 1989. Zdroj: Zpravodaj ČD muzeum u Rakovníka 2/2020 , foto: Michal Šorel

Slánská stopa, která trvá

Ačkoli dnes už je to lokomotiva muzejní a na akcích Českých drah připomíná zlatou éru páry, její původ zůstává nezapomenutelný. Slaný se může pyšnit tím, že právě zde vznikl jeden z nejvýznamnějších strojů české železniční historie.

V roce 1928 byl závod sloučen s Českomoravskou Kolben v rámci vzniku ČKD, a postupně se slánská výroba zaměřovala spíše na komponenty. Lokomotiva 434.2186 je živým důkazem řemeslné zručnosti a technické vyspělosti slánských strojírenských mistrů – dědictví, které se nikdy neztratí v páře historie.

🕰️ Časová osa výroby lokomotiv ve Slaném (1912–1928)

• 1912–1926: Vyrobeno celkem 314 parních lokomotiv, převážně nákladních.
• 1916: 3 kusy rychlíkových lokomotiv řady 310 (později ČSD 375.0). Jedna z těchto elegantních krasavic, i když ne ta slánská, je dnes vystavena v Národním technickém muzeu na Letné.
• 1917: Parní lokomotiva 434.2186, výrobní číslo 95, určena pro rakouské státní dráhy, původní označení 170.323. Součást slavné série Gölsdorfových čtyřspřežních strojů.
• 1919: Výroba 20 úzkorozchodných lokomotiv pro armádní účely – typicky pro zásobování.
• 1926 a 1928: Dvě akumulátorové lokomotivy pro posun na Wilsonově nádraží v Praze – pozoruhodné elektrické stroje pro provoz bez emisí.
• 1927: Vyrobeny 4 elektrické lokomotivy – 2 posunovací a 2 rychlíkové, nová éra elektromobility na kolejích.