Obří solární park u Slaného narazil u soudu. Povolení ministerstva neobstálo

Plánovaná výstavba rozsáhlé fotovoltaické elektrárny mezi Slaným, Dolínem, Želevčicemi a Otruby dostala výraznou právní komplikaci. Krajský soud v Ostravě zrušil rozhodnutí Ministerstva průmyslu a obchodu, které potvrzovalo povolení projektu. Spor se nyní vrací zpět na ministerstvo.

Projekt Solární park Slaný začal výrazněji zaměstnávat veřejnost na podzim roku 2023. Původní plán počítal s fotovoltaickou elektrárnou o výkonu 44 megawattů na přibližně 60 hektarech orné půdy v nezastavěném území severně od Slaného. Později byl záměr zmenšen.

Investor projekt představoval jako součást rozvoje obnovitelných zdrojů energie. Součástí návrhu měla být také zelená edukativní stezka, stromy, odpočinková místa nebo vyhlídka.

Část místních obyvatel však proti stavbě od začátku vystupovala. Upozorňovala především na její rozsah, zásah do zemědělské krajiny a možný rozpor s platným územním plánem města. Petici proti projektu podepsalo více než 700 lidí.

Město nejprve váhalo, později se k projektu připojilo

Záměrem se opakovaně zabývalo také zastupitelstvo města Slaný. V červnu 2024 zastupitelé projednávali plánovací smlouvu s investorem, její schválení však tehdy neprošlo.

Mezitím pokračovalo povolování projektu. Dopravní a energetický stavební úřad vydal v říjnu 2024 společné povolení ke zmenšené variantě elektrárny. Proti němu bylo podáno odvolání, Ministerstvo průmyslu a obchodu však v září 2025 povolení v podstatné části potvrdilo.

V listopadu 2025 pak zastupitelstvo města změnilo svůj postoj a plánovací smlouvu s investorem schválilo.

Občan z Dolína se obrátil na soud

Proti rozhodnutí ministerstva podal správní žalobu občan z Dolína. K řízení se připojilo také dalších 60 lidí ze Slaného, Dolína a okolí. Odpůrce projektu zastupovala brněnská advokátní kancelář Davida Záhumenského.

Krajský soud v Ostravě nyní rozhodnutí ministerstva zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Spor se vedl hlavně o územní plán

Jádrem sporu bylo, zda lze tak rozsáhlou elektrárnu postavit na orné půdě v nezastavěném území.

Investor a úřady tvrdili, že fotovoltaická elektrárna je veřejnou technickou infrastrukturou. Podle jejich výkladu bylo možné stavbu povolit, protože ji územní plán Slaného výslovně nezakazuje.

Odpůrci projektu namítali, že územní plán na těchto pozemcích dovoluje pouze vyjmenované způsoby využití. Všechno ostatní je podle takzvané zbytkové klauzule nepřípustné.

Soud dal v tomto bodě za pravdu odpůrcům. Podle jeho rozhodnutí nemusí územní plán obsahovat dlouhý seznam všech staveb, které jsou zakázané. Stačí, když jasně určí, co je v daném území přípustné, a ostatní využití vyloučí.

Velkou fotovoltaickou elektrárnu proto nelze automaticky povolit jen s odkazem na veřejný zájem a technickou infrastrukturu. Také obnovitelné zdroje musejí respektovat pravidla stanovená územním plánem.

Co bude následovat

Rozsudek neznamená definitivní konec Solárního parku Slaný. Projekt ani jeho výstavbu soud přímo nezakázal.

Ministerstvo průmyslu a obchodu se nyní bude muset případem znovu zabývat a respektovat právní názor krajského soudu. Znovu bude posuzovat zejména to, zda je elektrárna v souladu s územním plánem a charakterem dotčené krajiny.

Rozhodnutí soudu navíc zatím není pravomocné. Do 14 dnů proti němu může být podána kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu.

Jisté tedy zatím není, zda obří solární park skutečně skončil. Jisté je pouze to, že cesta k jeho výstavbě už není zdaleka tak otevřená, jak se ještě před několika dny zdálo.