Proč máme ve Slaném Wilsonovu ulici? Jméno dostala den po vzniku republiky

Wilsonova ulice patří ke známým slánským adresám. Její jméno ale připomíná události, které daleko přesáhly hranice města. Tehdejší Nádražní byla přejmenována 29. října 1918, pouhý den po vzniku samostatného Československa. U příležitosti státního svátku připomínáme, proč dostala jméno amerického prezidenta a jak se do jejího označení později promítaly změny režimů.

Názvy ulic často vyslovujeme automaticky. Slouží nám jako adresy, místa setkání nebo orientační body. Málokdy přemýšlíme, proč se vlastně jmenují právě tak. U slánské Wilsonovy přitom stačí podívat se na datum jejího přejmenování a jsme přímo u zrodu republiky.

Podle historického materiálu Infocentra Slaný nesla ulice vedoucí od Okresního domu směrem k nádraží název Nádražní až do 29. října 1918. Tehdy dostala jméno Wilsonova. Změna přišla bezprostředně po vyhlášení samostatného československého státu.

Proč právě Wilson?

Woodrow Wilson byl v rozhodujícím roce 1918 prezidentem Spojených států. Jeho představa poválečného uspořádání světa měla význam i pro československé úsilí o samostatnost.

Dne 8. ledna 1918 předložil americkému Kongresu program známý jako Čtrnáct bodů. Jeden z nich se věnoval národům Rakouska-Uherska. Důležitý je ale rozdíl, který se v jednoduchém vyprávění někdy ztrácí: Wilson tehdy požadoval možnost jejich autonomního rozvoje, nikoli výslovně vznik samostatného Československa.

Tomáš Garrigue Masaryk a zahraniční odboj usilovali o víc. Chtěli nezávislý stát a snažili se pro tuto myšlenku získat podporu spojenců. Během roku se změnil také americký postoj. Na podzim už pouhá autonomie uvnitř monarchie jako řešení nestačila. Wilsonova říjnová odpověď rakousko-uherské vládě ponechávala rozhodnutí o budoucím vztahu k monarchii samotným národům.

Wilsonovo jméno tak lze na slánské ulici číst jako připomínku americké podpory československé samostatnosti. Vznik republiky byl ovšem výsledkem společného úsilí domácího a zahraničního odboje, legionářů i diplomatického jednání.

Slaný slavilo v ulicích

Přejmenování mělo i svůj místní dobový kontext. Historie slánského gymnázia, která připomíná záznam profesora Karla Eysselta, popisuje 29. říjen 1918 jako den slavnostní schůze městského zastupitelstva a velkého průvodu.

Z balkonu radnice promluvili představitelé dělnictva, politických stran, sokolstva a studentstva. Hlavním řečníkem byl gymnaziální profesor dr. František Jaroš. Průvod potom zamířil k okresnímu hejtmanství a gymnáziu, na jejichž budovách studenti zavěsili obraz českého lva.

Jméno, které dvakrát zmizelo

Wilsonovo jméno však na slánské adrese nevydrželo nepřetržitě. Podle materiálu infocentra se ulice za nacistické okupace, 30. července 1940, opět stala Nádražní.

Po válce se Wilsonův název vrátil, za socialismu jej však vystřídalo jméno komunistického politika Jana Švermy. K názvu Wilsonova se město vrátilo v roce 1990.

Na příběhu jediné ulice je tak vidět, jak výrazně se politické změny dotýkaly i každodenního života. Domy mohly stát dál na stejném místě, zatímco jejich obyvatelé psali do adres pokaždé jiné jméno.

Až tedy příště půjdete Wilsonovou ulicí, její název vám může připomenout i říjen 1918. Dobu, kdy se zpráva o samostatném státě proměňovala ve slavnosti, české lvy na budovách — a také v novou slánskou adresu.