Světový týden respektu k porodu: Porodní plán je dnes trendem, ne vždy ale vyjde

Přístup k porodu se v českých porodnicích za poslední roky velmi proměnil. Zatímco v dřívějších dobách maminky neměly příliš možností ovlivnit průběh svého porodu, v současnosti se mnohem více přihlíží k jejich přáním. Jedním z cílů Světového týdne respektu k porodu, který se koná každý rok v květnu a letos připadá na 19.–25. 5., je podpořit otevřenou komunikaci a spolupráci mezi ženami a zdravotnickými profesionály. Jak to funguje ve slánské porodnici nám přiblížila její primářka Markéta Matoušková. 

Světový týden respektu k porodu je připomínkou, že důstojný a respektující přístup k ženám a jejich dětem během jednoho z nejintimnějších a nejzranitelnějších okamžiků života má velký význam. Tato iniciativa zdůrazňuje právo každé rodičky na informovanou volbu, podporu a péči, která zohledňuje individuální přání. V tomto kontextu nabývá na důležitosti i téma porodních plánů. Ženám umožňují aktivně se podílet na rozhodování o průběhu svého porodu.

Maminky si přejí aromaterapii i bonding

V současnosti si řada maminek ještě před porodem připravuje porodní plán, ve kterém shrnuje své preference během porodu. „Zahrnuje například volbu tlumících prostředků (např. použití epidurální analgesie), přítomnost doprovodu, preferované pozice či přání nefarmakologických úlevových metod (sprcha, porodní bazének, aromaterapie, muzikoterapie atd.), první kontakt s miminkem (bonding) a další přání. V naší porodnici porodní plán nevyžadujeme. Na druhou stranu jsme rádi, když nás budoucí maminka předem seznámí se svými představami o průběhu porodu. Může to být ústně nebo písemnou formou,“ vysvětluje primářka primářka gynekologicko-porodnického oddělení Nemocnice Slaný Markéta Matoušková.

Porodní plán je dobré dopředu probrat s odborníky

Každá strana má však dvě mince. Je nutné podotknout, že ne všechna přání je možné splnit. Proto je vždy vhodné porodní plán dopředu konzultovat s ošetřujícím gynekologem, zda jsou očekávání reálná vzhledem ke zdravotnímu stavu. Následně se doporučuje plán probrat také v rámci check-in vyšetření, když se budoucí maminka registruje v porodnici, což bývá zpravidla kolem 36. týdne těhotenství. Veškeré dotazy nebo pochybnosti lze probrat také v rámci předporodního kurzu nebo při předem domluvené prohlídce vybrané porodnice.

Kdy není možné přáním vyhovět?

Zejména u maminek, které již od počátku těhotenství mají nejrůznější komplikace, se některým přáním plně vyhovět nedá. „Rodičku při konzultaci proto připravujeme i na možnost, že se striktně podle plánu řídit přestáváme ve chvíli, kdy by bylo ohroženo zdraví její či nenarozeného dítěte. I když se při vedení porodu snažíme maximálně vyjít vstříc přáním maminek, musíme zároveň dodržovat doporučené postupy České gynekologicko-porodnické společnosti a České neonatologické společnosti,“ popisuje Matoušková, a dodává, že v některých specifických případech, kdy není možné respektovat porodní přání rodičky, ji požádají o podepsání negativního reverzu. „Jsme porodnice primární úrovně, kde rodí ženy od 37+0 týdnu těhotenství. Vaše přání můžeme přijmout, pokud máte fyziologické (nekomplikované) těhotenství po dokončeném 36. týdnu. V ostatních případech je nutné se řídit doporučenými postupy – například pokud jste měla dva předchozí císařské řezy, rodíte koncem pánevním po císařském řezu, máte vrozené vady či operace dělohy nebo přenášíte déle než 41+3 týdnů. Posouzení vašich porodních přání je vždy individuální a doporučujeme konzultaci v těhotenské poradně ještě během těhotenství. Naším společným cílem je především bezpečně porodit vaše miminko, a přitom nezpůsobit závažný zdravotní problém ani vám,“ upozorňuje primářka.

5 témat, která se často objevují v porodním plánu: Co byste měli vědět?

Klystýr

Klystýr neboli klysma je aplikace přibližně půl litru teplejší vody konečníkem do střev. V dnešní době se rutinně již nepodává a jeho použití je na individuální dohodě s budoucí maminkou. Má však před porodem některé výhody. „Plná střeva mohou být někdy i příčinou horšího postupu porodu, proto jejich vyprázdnění a prohřátí bývá v mnoha případech přirozenou metodou, jak posílit nastupující porod. Po vyprázdnění se navíc rodička nemusí obávat situace, kdy jí při samotném porodu odchází také stolice. Naléhající část miminka totiž před sebou tlačí náplň střev a močového měchýře. Klysma má tzv. spazmolytický účinek, to znamená, že uvolňuje křeče. Teplá voda prohřeje dutinu břišní, a tím dojde k uvolnění. Zároveň se podpoří začátek porodu,“ vypočítává výhody MUDr. Matoušková. Alternativou klysmatu je podání přípravku YAL nebo salinické klysma, které se v porodnici nabízí za poplatek na porodním sále. Tyto alternativy ale účinky klasického klysmatu nenahradí.

Holení

Dříve bylo oholení pubického ochlupení prováděno kompletně, v současnosti se provádí individuálně po domluvě s rodičkou. Velká část žen se dnes už běžně holí a považují to za součást hygieny. Rodička se tedy může oholit ještě doma, například za pomoci partnera. „Stačí, když má rodička oholené ochlupení v oblasti hráze a konečníku. Jestliže by došlo k poranění, lépe se provede zašití díky tomu, že je tkáň čistá a přehledná. Žena se navíc může následně také o jizvu lépe starat. Pokud má být porod ukončen císařským řezem, je zapotřebí oholit chloupky na břiše, kudy povede jizva, a část pubického ochlupení,“ doplňuje MUDr. Matoušková.

Oxytocin

Oxytocin je hormon, jenž se do těla běžně uvolňuje – vyplavuje se například i při orgasmu. Při porodu vyvolává kontrakce, proto se někdy uměle připravený oxytocin podává k vyvolání porodu či posílení kontrakcí u již probíhajícího porodu. „Když běží porod a v určité fázi se zastaví, samozřejmě máme spoustu nemedicínských postupů, jak ženě pomoci – aromaterapie, polohování, sprcha, balon… To vše se u nás dá realizovat. Jenže přes to všechno někdy nález opravdu neprogreduje a je vhodné, abychom v danou chvíli podali oxytocin, jelikož pracující děloha se jako každý orgán po čase unaví a musíme s časem a energií šetřit, mít sílu na později. Když dáme ve správnou chvíli oxytocin, je to prevence toho, že po porodu se děloha nestáhne, nevznikne tzv. děložní hypotonie, žena bude méně krvácet – ale hlavně porod úspěšně dokončíme. Jenže někdy žena přes to všechno řekne: ‚Ne, oxytocin v žádném případě.’ To jsou situace, kdy se neshodneme,“ popisuje MUDr. Markéta Matoušková.

Nástřih hráze

Jednou z častých komplikací při porodu je traumatizace pochvy a jejího okolí způsobená tlakem hlavičky na konci druhé doby porodní. Může dojít i k nejobávanější komplikaci, jako je nechtěné roztržení svěrače konečníku. „Porodník či porodní asistentka ale obvykle hrozící komplikace poznají a vědí, že je potřeba chránit hráz jako celek a ani pro dítě není dobré, aby jeho hlavička dlouho překonávala odpor hráze – porod se pak nadměrně prodlužuje a může docházet i k poklesu srdečních ozev. Je proto potřeba důkladně zvážit, zda provést nástřih hráze neboli epizotomii. Určitě se nejedná o rutinní zákrok, který by se prováděl všem rodičkám, ale někdy je vhodné k němu přistoupit, aby se zabránilo vážnějšímu poranění,“ vysvětluje MUDr. Matoušková. Riziko nástřihu hráze je možné snížit pravidelnou masáží této oblasti před porodem.

Bonding

Přiložení miminka „kůže na kůži“ bezprostředně po porodu je velmi prospěšné. Při bondingu nejen lépe nabíhá laktace, ale také se dětem u maminek lépe stabilizuje dýchání, miminka zažívají pocit bezpečí a rychleji se buduje citová vazba. „Matka se lépe vyrovnává s porodními bolestmi a později i pozitivněji hodnotí průběh porodu. Bonding je v naší slánské porodnici možný také po císařském řezu ve spinální anestezii, kdy je maminka při vědomí a může ji na sále doprovázet i partner nebo jiný doprovod,“ říká primářka Matoušková. Pokud je císařský řez proveden v celkové anestezii a maminka tudíž bonding nemůže provést, může se jej chopit tatínek či jiný doprovod. Navíc bonding se dá praktikovat i kdykoliv později na oddělení šestinedělí.

Dalším důvodem pro neprovedení bondingu nebo jeho přerušení mohou být nastalé zdravotní komplikace u miminka. „Nezasahujeme do kontaktu mezi matkou a dítětem, ale pokud jako profesionálové vidíme nějaký náznak toho, že nemusí být vše v pořádku, musíme na chvilku proces bondingu přerušit v zájmu zachování bezpečnosti,“ objasňuje MUDr. Juraj Ružek, primář novorozeneckého oddělení nemocnice Slaný, a dodává: „Pokud následně usoudíme, že je vše v pořádku, dítě zase vrátíme matce a bonding může pokračovat. V takových situacích ovšem může dojít k nedorozumění. Maminka vidí, že dítě křičí, dýchá, ale už si nevšimne, že je například fialové, špatně prokrvené – profesionál to však registruje a ví, že mu kupříkladu musí dát kyslík a podívat se, proč tomu tak je a jestli jde jen o chvilkovou záležitost nebo je potřeba větší zásah. Většina dětí ale po porodu nevyžaduje prakticky žádnou péči pediatra, pouze jeho kontrolu.“