Když i záchod potřebuje ochranku aneb Jak jsme si rozkopali vlastní WC

Město Slaný nám oznámilo, že veřejné WC na náměstí přešlo do režimu „když je tam paní, můžete taky“. Důvod? Vandalismus. Ano, opět ta neúnavná lidská potřeba něco rozbít, když už to někdo jiný zaplatil.

Toalety jsou teď otevřené jen od pondělí do pátku mezi osmou a čtrnáctou hodinou. Čili přesně v době, kdy je většina lidí buď v práci, ve škole, nebo se snaží stihnout oběd dřív, než se fronta natáhne až k radnici. Mimo tento čas máte smůlu. Minovník, který umožňoval vstup i bez dozoru, to odnesl. Někdo ho poškodil a teď čeká na výměnu. Čeká. Stejně jako my všichni, až se zase jednou budeme moct vyčurat jako civilizovaná společnost i po druhé odpoledne.

Je to vlastně docela symbolické. Veřejné záchody jsou jedním z nejzákladnějších testů úrovně města. Ne fontány, ne květinové záhony, ale možnost dojít si v klidu tam, kam musí každý bez ohledu na politické názory. A když tohle nefunguje, něco je špatně. Ne s toaletou. S námi.

Vandal si možná připadal jako hrdina. Rozkopnout mincovník, to chce odvahu. Možná šlo o hluboký protest proti systému. Možná jen o nudu a nízké IQ. Výsledek je stejný. Omezený provoz, víc práce pro město, víc peněz z kapsy nás všech. Gratulace.

Teď se bude čekat na nový mincovník. Doufejme, že vydrží déle než ten předchozí a že se nenajde další génius, který si bude chtít dokázat svou sílu na kovové krabičce. Možná by stálo za úvahu dát k němu ceduli: „Toto zařízení slouží i vaší matce.“ Ale ani to by asi nepomohlo.

Slaný má spoustu krásných věcí. Historii, náměstí, lidi, kteří tu něco budují. A pak tu máme pár jedinců, kteří dokážou pokazit obyčejné WC. Tak snad si příště, než někdo zase vezme do ruky páčidlo, uvědomí, že tím neškodí městu. Škodí sám sobě. Protože až ho to jednou přepadne v půl třetí odpoledne, bude stát před zamčenými dveřmi jako všichni ostatní.

A to je trest, který se nedá obejít ani páčidlem.