Obavy z postřiků plevele: Jak město a Technické služby reagují na vlnu nevole na sociálních sítích?

Chemické postřiky plevele na veřejných prostranstvích ve Slaném vzbudily mezi lidmi negativní reakce. Na sociálních sítích se totiž objevila fotografie uhynulého ptáka přímo u cedulky s upozorněním na provedený postřik. Má to ale ve skutečnosti souvislost? Zda je k obavám důvod jsme zjišťovali u vedení města a jednatele Technických služeb, které toto ošetření zeleně mají na starost. 

Péči o zeleň mají ve Slaném na starosti Technické služby Slaný (TSS). Ty každoročně provádějí pravidelné ošetření porostů postřiky. „Postřiky provádějí proškolení zaměstnanci, kteří absolvovali školení odborné způsobilosti pro nakládání s přípravky na ochranu rostlin. Vedoucí zaměstnanec, který je metodicky vede, má ještě další školení v tomto oboru,“ uvedl Martin Konečný, jednatel Technických služeb Slaný.

K fotografii uhynulého holuba kolující na sociálních sítích se Konečný vyjádřil takto: „Je úplně běžné, že holubi hynou. Uklízíme jich ročně několik, nebo je předáváme na MP, která má úklid kadaverů na starost, takže v tom nevidím nic nového ani zvláštního. Jak jsem řekl, fotka je naaranžovaná, holub byl uhynulý už delší dobu.“

K obavám podle města není důvod

„Plně si uvědomujeme všechna rizika spojená s chemickými postřiky na veřejných prostranstvích. Vybraný postřik je šetrný a do rostlin se rychle vstřebává. Dle informací od výrobce není tento přípravek klasifikován jako látka nebezpečná a po kontaktu nebo požití ošetřených rostlin nebyly zjištěny žádné zdravotní potíže u zvířat ani u lidí,“ uklidňuje místostarosta Pavel Rubík.

Ne vždy postřik znamená, že se jedná o toxickou látku. Podle místostarosty se ve Slaném na zeleň takové nepoužívají.  „Nechvalně známý glyfosátový herbicid na městské trávníky skutečně nelijeme. Zabili bychom tím totiž nejen vojtěšku, ale i zbytky trávy. Selektivní herbicid, který Technické služby Slaný používají, byl testován na toxicitu několika regulačními orgány EU s výsledkem: „Při polknutí malých množství z nedopatření při normální manipulaci není pravděpodobné žádné ohrožení zdraví. Není pravděpodobné, že by jediná prodloužená expozice mohla vyvolat vstřebání látky pokožkou v množstvích, která by měla škodlivý účinek,“ řekl Rubík.

Snahy o jiné varianty likvidace plevele nefungovaly

Martin Konečný byl po jmenování do funkce jednatele TSS zastáncem omezení postřiků a chtěl vše řešit manuálně. V praxi to ale nefungovalo, kupily se stížnosti a tak se vrátili k jedinému osvědčenému způsobu – herbicidům.

Problém má podle Konečného dvě roviny. „Postřik chodníků a postřik zeleně. Postřik chodníků běžně probíhal v minulosti, v posledních letech jsme jeho používání omezili, nicméně není možné udržet chodníky bez plevele. Letos jsme začali aplikovat více a situace je výrazně lepší. Takové povídání, že někde čistí párou, někde octem, to je hloupost, v praxi to nefunguje, plošně to nefunguje,“ vysvětlil Konečný, a pokračuje:

„Co se týče postřiku v zeleni, ten je nutný s ohledem na to, jestli chceme mít ve městě trávníky, nebo jen lány vojtěšky, která v těch místech prostě bude dominovat a trávu vytlačí. Je to jednoduché, je menší počet sečí za rok, takže se více daří plevelu, a proto je to nejefektivnější řešení a vlastně i jediné fungující,“ vysvětlil jednatel TSS, a dodal: „Zeleň je bohužel ve stavu, v jakém je. Je to trend, samozřejmě i počasí do toho mluví, sekat méně a méně. Tak prostě každý, kdo se někdy staral o trávník, ví, že pokud přestane sekat, začnou se mu tam postupně objevovat různé druhy, které za nějaký čas budou dominovat.“