Památkáři nejsou strašáci, jen chtějí, aby Slaný nezmizelo pod polystyrenem

Ve Slaném se zase probudilo staré téma, které se vrací s každým kýblem omítky a každou výměnou oken. Kdo někdy opravoval dům v centru, ví, že dřív nebo později narazí na památkáře. A to je ta chvíle, kdy se polovina města lekne a druhá začne šeptat o pokutách, co by vystačily na nové auto. Pravda je o něco méně dramatická – památkáři nejsou žádní hlídači s bičem, ale lidé, kteří se snaží, aby Slaný nevypadal jako katalog levných fasád.

Barbora Bartoníčková z Odboru kultury a památkové péče říká, že největší chybou je pustit se do oprav bez konzultace. Nejde jen o formality, ale o to, že památkáři dokážou poradit, co projde hladce a co by se mohlo zadrhnout. „Stačí přijít s plánem nebo fotkou domu, a společně najdeme řešení, které dává smysl. My opravdu nechceme lidem komplikovat život,“ vysvětluje Bartoníčková. Dodává, že úřad pomáhá sepsat žádost, nasměruje, co kam poslat, a někdy dokonce ušetří peníze tím, že odvrátí zbytečné opravy.

V památkové zóně Slaný totiž nejde jen o jeden dům. Každý kus omítky, okno nebo vývěsní štít tvoří dohromady celek, který dává městu jeho tvář. A když si někdo „na černo“ přetře historickou fasádu na lososovo nebo osadí střechu solárními panely jak z kosmodromu, kazí to víc než jen výhled. A taky riskuje pokutu, která podle zákona může vyšplhat až na dva miliony korun. To už je jiná liga než malířské práce z místního inzerátu.

Bartoníčková proto doporučuje jednoduché pravidlo: Než začneš vrtat, volej. Památkáři sídlí v hlavní budově městského úřadu vedle Velvarské brány, a po telefonické dohodě s nimi lze mluvit v podstatě každý den. „Všichni chceme, aby město rozkvétalo, ale s citem. Když se lidé přijdou poradit, najdeme kompromis, který funguje,“ říká.

Takže až vás napadne vyměnit vrata, plot, nebo pověsit na dům nový nápis „U zlaté bagety“, radši se nejdřív zastavte na úřadě. Ušetříte si nervy i historky, které se pak po Slaném vyprávějí po hospodách: o tom, jak někdo natřel barák bez povolení a teď ho radši ani nefotí.