PŘÍBĚHY Z HISTORIE: 1. vrtulníková letka VÚ 8195 Slaný

1.vrtulníková letka VÚ 8195 Slaný má za sebou bohatou a pestrou historii, která se datuje do konce šedesátých let minulého století. Vznik této letky, spolu s dalšími samostatnými vrtulníkovými útvary, byl důsledkem reorganizace československých ozbrojených sil podle sovětského vzoru. V létě roku 1964, v rámci posílení podpory pozemních vojsk, byla 1. vrtulníková letka ustanovena jako součást bojových složek tankových a motostřeleckých divizí.

Pro přímé posílení podpory pozemních vojsk tehdejší 1. a 4. armády byly koncem léta 1964 vytvořeny samostatné vrtulníkové útvary, které byly zařazeny jako prvky bojových sestav tankových a motostřeleckých divizí a dále jako průzkumné a pátrací letecké jednotky pro podporu speciálních útvarů.

Dne 20. září 1964 hlásil velitel letky, kpt. Ludvík Šusta, připravenost letky k přesunu. Následně došlo k přesunu na travnaté letiště u Netovic ve Slaném, kde byla letka umístěna, aby poskytovala vzdušnou podporu pozemním jednotkám. V následujících dnech získala letka další vrtulníky a rozšířila své technické možnosti.

Obrázek: V pokleku padákový instruktor nrtm. Jiří Novák – pozná někdo ostatní? Pokud ano, ozvěte se nám do redakce.

Letka byla přímo podřízena 1. tankové divizi, jejíž velitelství se nacházelo v blízkosti. Po celou dobu svého působení byla letka dislokována na dvou místech – v kasárnách ve městě a na letišti

Na letišti ve Slaném byla také umístěna stanice Závodu Čs. aerolinií-Agrolet, později SLOV-AIR, která prováděla letecké zásahy pro lesnictví a zemědělství.

Obr.: Zleva navíc s úsměvem pplk. ing. Miroslav Buben. Před jednotkou s rukama v boku kpt. Ludvík Šusta, ukazující kpt. Zdeněk Drábek a vedle stojící kpt. Josef Zeus.

Velitelství, ubikace vojsk, jednotka týlového a technického zabezpečení (automobilní technika, sklady) a padáková a záchranná služba, byly v kasárnách ve městě. Samotné velitelství letky bylo ve starém objektu Tesko, v sousedství velitelství 1. td. Přístrojový přistávací systém – instrument landing system (ILS), radiotechnické zabezpečení (RTZ) a meteo stanice byly umístěny na letišti, které bylo situováno v rovinné části vyvýšeniny (kóta 330 m) jižně od města nad plochodrážním stadionem.

Obr.: První zleva nrtm. Jiří Novák u vrtulníku Mi-1 – pozná někdo ostatní? Pokud ano, ozvěte se nám do redakce.

Vojenská mašinérie přinášela i humorné chvíle

Letka měla v tabulkách i svého lékaře, který byl doplňován z řad tehdejších absolventů Vojenské katedry vysokých škol čerstvými absolventy medicínského studia. Někdy zapracovala humorně i vojenská mašinérie, když byl na místo doktora (výhradně pro mužský sestav) ustanoven svob. abs. MUDr. Jiří Novák s atestací gynekolog.

V letech 1965 a 1966 probíhaly různé organizační změny a personální obměny. Nová jména a zkušenosti přicházely do letky, což přispělo k jejímu rozvoji. Přestože podmínky pro výcvik byly zpočátku složité a technické zabezpečení nedostatečné, letka dokázala překonat těžkosti a adaptovat se na nové výzvy.

Obr: Vrtulník Mi-1, tento typ byl využíván vrtulníkovou letkou ve Slaném.

Slánské letiště

Určitě je potřeba zavzpomínat na to, že Slaný zanechalo stopu i v dějinách československého letectví. Při velkém rozmachu letecké techniky v průběhu 1. světové války i po jejím skončení se z letadel stal dopravní prostředek a začalo přibývat sportovních letců. Z těchto důvodů letecká doprava potřebovala získat síť stálých a pomocných letišť nebo míst pro přistání.

„Ministerstvo veřejných prací (MVP) zřídilo jedno z nich i ve Slaném, a to za městskými sady Háje mezi silnicí do Otrub na východě a polní cestou do Lidic na západě. Jižní okraj tvořila spojovací cesta těsně za hřištěm býv. SK Slavoj. Označení písmeny SLANÝ bylo umístěno u západního konce topolové aleje. To bylo z betonu o rozměrech 6 x 5 m a svítilo bělostí. Nápis byl odstraněn již za světové války a plocha záměrně osázena ovocnými sady. To ale vyvracejí fotografie z roku 1945, kde jsou lehké dvojplošníky na okraji Hájů, na některých u letounů pózují i děvčata v krojích.

 Prvně bylo letiště využito v září 1928 při velkých manévrech. Bylo postaveno několik plátěných hangárů a plocha se zaplnila letadly. Samozřejmě o diváky ze Slaného a okolí nebyla nouze. Manévry skončily a letiště se stalo opět jen polem osetým vojtěškou,“ uvádí Jiří Horák ve Slánském obzoru, 1996.

Obr: Vrtulník Mi-4, tento typ byl využíván vrtulníkovou letkou ve Slaném.

Okupace Československa v srpnu 1968 přinesla letce další zkoušku. Jednotka byla na cvičení severovýchodně Mělníka. Po invazi byla letka obklíčena jednotkami NDR a Polska. V této napjaté situaci se podařilo dojednat zásobování z Mělníka a Slaného. Vzpomínky na tuto těžkou dobu zůstávají v paměti mnohých, stejně jako slova velitele 1. tankové divize, plk. Jaroslava Gottwalda, který přijel letku morálně podpořit.

Ukončení činnosti vrtulníkové letky v 80. letech

V dalších letech se letka vyvíjela a přizpůsobovala novým podmínkám, přičemž si zachovávala své klíčové úkoly v rámci československého vojenského letectva. Všechny tyto letky, tedy i slánská, ukončily svoji činnost v roce 1974, shodou okolností opět v měsíci, ve kterém ji zahájily, tedy v září. Tak skoro na den po deseti letech nastala reorganizace celého vojenského letectva a s ním i nová dislokace vrtulníkových útvarů. Vše už samozřejmě v novém normalizačním přístupu.

Dnes je 1. vrtulníková letka VÚ 8195 Slaný symbolem odolnosti a přizpůsobivosti československého letectva v turbulentních historických obdobích a její historie je důležitou součástí vojenské tradice naší země.

Zdroj: vrtulnik.cz, Jiří Horák, Historie slánského letectví – Slánský obzor r.1996

Zdroj obr.: Jiří Popovič