PŘÍBĚHY Z HISTORIE: Počátky a zajímavosti Okresního domu ve Slaném

Okresní dům ve Slaném, který stojí na křižovatce ulic Dr. Edvarda Beneše, Wilsonovy, Pastýřské a Šultysovy, je historickou památkově chráněnou dominantou centra města. Na našem výletě do historie se podíváme na počátky jeho fungování, historickou podobu, zajímavosti z architektury a odkryjeme i v čem měla budova ve Slaném prvenství. 

Stavba Okresního domu začala v roce 1900 a byla dokončena v roce 1902. Za návrhem jeho podoby stojí architekt Jan Vejrych, postavil ho stavitel Václav Havránek.

Jak čas plynul, měnil se účel budovy. Do roku 1918 tu sídlilo Okresní hejtmanství Slaný. Po vzniku Československa následoval Okresní úřad politického okresu Slaný. Budova byla využívána také jako náhradní sídlo pro Českou poštu a Českou spořitelnu během jejich přestavby ve 20. století. Nyní ji čeká kompletní rekonstrukce a její budoucnost bude patřit veřejné knihovně, ale také prostorům pro pořádání workshopů, dílen a reprezentativnímu sálu, který poslouží i radnici například při svatbách, vítání občánků či jiných slavnostních obřadech.

 

Obrázek: Okresní dům v roce 1917, vydal papírník František Kubeš

První dojmy z nové budovy slovy tehdejších současníků

Otevření Okresního domu v roce 1902 bylo velkou událostí, která zaujala i redaktory dobového tisku. Svoji první návštěvu popsal i Ferdinand Velc ve Slánském obzoru: „Vstoupíme-li hlavním vchodem do předsíně všimneme si těžkých dubových dveří vnějších, na vnitřních shledáme na neprůhledném skle příbuzné motivy rostlinné, jaké uvidíme malované na stěnách v zasedací síni, a lva ve štítě s lipovými květy.“

Svůj první dojem z překrásné nové budovy vypráví i další slánský dobový redaktor: „Vestibul s mohutným schodištěm a souladem barev prezentuje se velmi pěkně. V povýšeném přízemku je velká síň pro lidové schůze a tři místnosti pro museum. Celý dolejšek je vkusně, jednoduše ale slohově malován“. (Citace z knihy Libora Dobnera, Slaný kapitoly z historie královského města.)

„Hlavní dvojramenné schodiště neseno jest v každém patře dvěma sloupy a hrazeno jest pěkně kovaným mřížovaným zábradlím,“ pokračuje s popisem ve Slánském Obzoru z roku 1902 Ferdinand Velc.

V prvním patře byly prostorné kanceláře, kancelář starosty, „výborovna“ a zasedací síň okresního zastupitelstva.  Druhé patro bylo uzpůsobeno pro účely ubytování tajemníka úřadu.

V zasedací síni vznikla vysoká galerie pro veřejnost. Celý interiér byl vyzdoben imitací dřevěného obložení včetně stropů, které byly dřevem vykládány. Malby na stěnách se nesly na téma rostlinných motivů. Práci se dřevem zajistil slánský řemeslník Antonín Beránek a malby provedl Josef Zahrádka.

Obrázek: Okresní dům ve Slaném, vydal papírník František Kubeš v roce 1902

„Okapní voda svedena jest ze všech ploch do rour na dvorní stranu. Jako žlaby tak i komíny umístěny jsou na zadní straně budovy, aby uměleckému vzezření z předu nepřekážely,“ popisuje Ferdinand Velc ve Slánském Obzoru v roce 1902, a dále pokračuje:  „Před vchodem stojí dva trojramenné, lité kandelábry, zasazené v kamenných, válcovitých podstavcích.“

Na fotografiích z května 1945 můžeme sloupy ještě zahlédnout.

Obrázek: Okresní dům, pohled na ulici 1. máje v roce 1935

Vzhled domu se pojí s velkými jmény

Budova je dvoupatrová s příkrou střechou a věží. Za zmínku stojí několikrát změněný materiál krytiny střechy budovy. Nejdříve se jednalo o břidlici, později eternit a nyní je pokryta měděným plechem. Výška budovy až k věži je 52 metrů.

Nad hlavním vchodem pod balkónem se nacházel reliéf, který znázorňoval udílení práv čtyřem stavům císařem Františkem Josefem I. Antonín Popp vytvořil model reliéfu a do kamene ho vytesal kameník Adolf Havel.

 

Budova drží ve Slaném zajímavé prvenství

Vypráví o tom ve svém fejetonu slánský dobový redaktor: „Druhé patro slouží za byt tajemníka. U všech poschodí jsou pavlány, z nichž je rozkošná vyhlídka na město a do širokého okolí. V okresním domě rozluštěna také s úspěchem palčivá otázka:“ zde zavedena voda až do nejvyšších pater, tak že jest to první budova v Slaném, která má svůj vodovod“. (Citace z knihy Libora Dobnera, Slaný kapitoly z historie královského města)

Obrázek: Výhled na Okresní dům v roce 1966, vydalo nakladatelství Orbis, foto A. Marušín

Obrázek: Okresní dům v roce 1940, vydala Fototypia, knihkupec František Holub

Obrázek: Okresní dům, vydali Toman a Toman antikvář Kabátek v roce 2006 podle trafikantů Chýský a Engst  z roku 1907

Zajímavost: Starostové slánského okresu 

Prvním starostou byla jeho Excellence Jindřich Jaroslav hrabě z Clam – Martiniců, ten strávil v úřadu pouze tři roky (1865-1868). Hned po něm se do čela postavil obchodník Josef Hlaváček (1869-1903), který se během svého úřadu zasloužil o vybudování 175 000 kilometrů okresních silnic. V roce 1883 ve spolupráci s městskou obcí Slánskou založil veřejnou nemocnici se 100 lůžky, chorobinec v roce 1889, a o deset let později sirotčinec se 60 lůžky. Později také veřejnou stravovnu. V dalších letech to byli Antonín Formánek (1903-1914) a Jan Malypetr (1914-1918).

 

 

Zdroj: článek vznikl ve spolupráci s Jiřím Popovičem, Libor Dobner, Slaný kapitoly z historie královského města, Slánský Obzor 1902, Wikipedie.cz

Zdroj Obr.: Sbírka fotografií a pohlednic Jiřího Popoviče