Infáček hlásí, a tentokrát bez bubnů a pompézních výkřiků: Rytíři Kladno znovu překvapili a porazili Spartu. Ano, čtete správně, ten samý celek, co se občas tváří jako lokální celebrita a občas jako odpolední káva bez kofeinu, dostal od Kladna pořádný kop do kolen.
Do zápasu vstoupili domácí trochu vyplašeně. Sparta si lehce šla pro dvoubrankový náskok, jako by to bylo v plánu – „dáme si první, pak se uvidí“. Jenže Rytíři, ti co už ztratili nervy jen jednou (a to tehdy, když místo puku našli zmrzlý elixír), nenechali Sparťany o samotě. Snížení přišlo, a to tak elegantně, že kolem stojící diváci byli nuceni připustit, že „jo, tady to ještě nekončí“.
Druhá třetina? To byla jako šachová partie, kde měli Kladné figury lepší osazení. Spartě chyběl ten moment “boom”, kdy by si řekla “teď to otočíme”. Naopak Rytíři se drželi, blokovali, bojovali – a nezdálo se, že by někdo z nich ztratil klidu.
Ve třetí části přišel ten vroucí moment – když už se zdálo, že Sparta vezme zápas za své, přišel obrat. Rytíři najednou začali hrát jako tým, co má v zádi rodinné fotky vítězství, ne prohry. A když pak šli dvakrát do risku bez gólmana – ano, gamble na extraligovém ledě – nenechali nic náhodě. Sparta najednou věděla, že nestačí mít puk, musí mít taky hlavu. A Kladno? To si prostě řeklo: „My to otočíme.“ A udělalo to.
Konečný výsledek? Rytíři slaví výhru, Sparta odchází s prázdnou. Kladno zaznamenává druhou výhru v řadě a potvrzuje, že jestli bude někdo ve formě v tomto ročníku, můžou to být oni. A pokud Sparta nemá v šatně nějaký tajný recept na zvrat, bude na čase ho hledat — rychle.