Tak blízko a přece tak daleko. Slánští fotbalisté vyrazili na hřiště lídra z Ostrova a dlouho to vypadalo, že tentokrát bude radost, možná i malý zázrak. První poločas? Aktivita, chuť, šance. Domácí se spíš jen rozhlíželi a náš tlak rostl. V 27. minutě přišla chvíle, která mohla zlomit zápas – penalta po faulu na Novotného! Javorek si věří, rozbíhá se… a končí to v náručí Vaněčka. Studená sprcha a přitom jsme měli zápas v rukou.
Pak přišel osud druhé půle. Sotva se roztočil míč, Javorek vrací Sedlákovi, ten však nešťastně podklouzl a domácí Novotný měl před sebou prázdnou bránu. 1:0. Když už štěstí nechce k nám, přichází rovnou s banerem k soupeři. Slaný ale nezabalil nic — střídalo se, tlačilo, běhalo. Balšánek dorážel, Blažek zkusil teč, Moravec trefil bránu, ale buď ofsajd, nebo obránce místo gólmana. A když už jsme tlačili, přišel druhý direkt. V 86. minutě domácí Kostka zahrál přímák přes naši zeď tak, že by se nemusel stydět ani na EURO. 2:0 a bylo po nadějích.
Pozitivní? Herně to bylo lepší než poslední týdny. Negativní? Čtyři zápasy bez vstřelené branky a tabulka na nás zlobně kouká shora dolů. Teď nás čekají dva domácí duely. Není o čem — góly musí přijít. Jinak bude frustrace růst rychleji než jarní tráva na hřišti.