Slánská scéna: Hotel mezi dvěma světy, přijďte do divadla, kde se zastavil čas a začnou padat otázky

Kultura
| 04.02.2026
Slánská scéna se chystá na premiéru hry Hotel mezi dvěma světy. Místo honění efektů se tu hraje na atmosféru, slovo a herectví, což je dnes skoro drzost. Příběh několika postav zavřených v podivném hotelu mezi životem a smrtí klade otázky, na které se běžně nemá čas ani chuť odpovídat. Není to deprese na dvě hodiny, spíš klidné přemýšlení s jemným humorem, který přijde přesně tehdy, kdy už by bylo ticho trochu podezřelé. Pokud máte pocit, že kultura má být víc než jen kulisa k vínu, tahle premiéra stojí za návštěvu.
Hotel mezi dvěma světy (1999) je filosofická a poetická činohra francouzského autora Érica-Emmanuela Schmitta, která s humorem a lehkostí zkoumá otázky života, smrti a kómatu. Příběh se odehrává v tajemném hotelu (mezisvětě), kam přicházejí lidé v kómatu a čekají na uzdravení nebo smrt, zatímco bilancují své dosavadní životy.
Hlavní postavy a děj:
- Julien Portal: Hlavní hrdina, cynický reportér, který po autonehodě skončí v kómatu.
- Doktor S.: Záhadná postava, která hotel vede a provází hosty jejich osudy.
- Laura: Mladá žena, do které se Julien v mezisvětě zamiluje.
- Ostatní hosté: Paní Diamantová, prezident Delbec a andělé/obsluha.
Příběh:
Postavy v hotelu nevědí, proč se na tomto zvláštním místě nacházejí, a nemohou se vrátit zpět, dokud nedojde k rozhodnutí o jejich osudu. Hra se zabývá otázkami, zda má život smysl, zda je smrt koncem, a zdůrazňuje hodnotu lásky a přítomného okamžiku. Hra končí, když se postavy probouzejí z kómatu, nebo odcházejí do „druhého světa“.
Postavy v hotelu nevědí, proč se na tomto zvláštním místě nacházejí, a nemohou se vrátit zpět, dokud nedojde k rozhodnutí o jejich osudu. Hra se zabývá otázkami, zda má život smysl, zda je smrt koncem, a zdůrazňuje hodnotu lásky a přítomného okamžiku. Hra končí, když se postavy probouzejí z kómatu, nebo odcházejí do „druhého světa“.
Éric-Emmanuel Schmitt je známý jako laureát Molièrovy ceny (1994) a tento titul je jednou z jeho nejhranějších her, v ČR často uváděnou v překladu Michala Lázňovského.


