Slaný ztratilo výhru v nastavení, body odlétly do páry jak pára nad hrncem

Tenhle fotbal byl skoro jako rande naslepo. Začne to slibně, všechno vypadá hezky a pak si ke konci uvědomíte, že jste si zase nechali sahat na body cizím chlápkem v nastavení. SK Slaný doma přivítalo Karlovy Vary a dlouho to vypadalo, že budeme slavit. Ale kdepak. Fotbalový osud je potvora.

Domácí vletěli do zápasu jako děti před cukrárnou. Hned v první minutě se Březina ocitá sám před brankářem Achumem, ale on si prostě řekl, že publikum se musí nejdřív rozehřát. Novotný ve druhé minutě zkouší prorazit obranu hostů, ale Karlovarští mu připomněli, jak chutná realita. A pak, jako vždycky, když hraješ aktivně, držíš balon a máš pocit, že diktuješ tempo, přijde roh soupeře a nějaký volný Eduardo, který vám málem utrhne kouzelnou náladu. Zachránila nás tyč a možná i svědomí.

Ve 42. minutě ale konečně přichází ta sladká chvíle. Roh, odvrácené balony, trocha zmatku a Březina chytře nachází kapitána Balšánka. Ten po zemi pálí tam, kde nejčastěji bývá pravda: u vzdálenější tyče. Slaný jde zaslouženě do vedení 1:0 a publikum zjišťuje, že to opravdu není sen. Do poločasu ještě Březina pošle přímák tak dobře, že obránce Karlových Varů musí zachraňovat už překonaného Achuma přímo z brankové čáry. Fotbal jako po másle, ale bez kalorií.

Do druhé půle se jde beze změn. Trojan si konečně připisuje první důležitý zákrok v 51. minutě, ale tím se zřejmě otevře i stavidlo nervů. V 58. minutě řetěz nepřesností mezi domácími vyústí v dorážku Horníka, která končí v síti. Vyrovnáno. Trojan musí o minutu později opět řešit oheň na střeše, tentokrát úspěšně. Naštěstí má Slaný v týmu hráče s nervy z titanu. V 62. minutě Novotný předloží Nádeníčkovi a ten posílá Achuma podruhé do smutku. Je to zpátky, 2:1.

Pak se začínají psát kapitoly o neproměněných šancích. Kombinace jak z televizní reklamy, obránce na poslední chvíli vyráží míč, hlavička těsně vedle, Damaškův luxusní centr a Nádeníčkova hlava… mimo. To už divákům lupaly pevné nervy. Balšánek si v nastavení ještě zkusil solo z půlky, ale jelikož byl vyšťavený jak citron po mojitu, jeho střela skončila jen v rukou Achuma.

Na druhé straně se pak ozval zákon fotbalové karmy. Čas 90+3, hosté dostanou míč před Trojana a střídající Rebrysh zblízka vyrovná. Bod je rozdělen, radost jen napůl a tribuny zůstaly v podivném tichu. Hosté tak zůstávají v tabulce dál před námi a nikomu se moc nechce řešit proč. Odpověď ale visí ve vzduchu: třetí gól, který jsme měli dát, prostě nikdo nedal.

Kafka byl tentokrát indisponovaný, takže jeho filozofické myšlenky chyběly i v kabině. Do konce podzimu zbývají tři kola a devět bodů ve hře. Příště Slaný jede na Tempo, které právě rozdrtilo lídra 5:0. V Ostrově. To není dobrý trailer, ale kdo ví, třeba se náš tým konečně naučí, že v nastavení se nechodí na kafe.

Slaný mělo vyhrát. Slaný to nepodrželo. Zklamání je ve vzduchu, ale fotbal se hraje dál. Hráči to vědí, diváci to vědí a trenéři o tom budou přemýšlet možná až moc dlouho. Všem by prospělo, kdyby se příště nadějné vedení proměnilo ve skutečně radostný konec, ne v cynickou lekci o tom, že kdo nepromění, bude litovat.