Přejdi na obsah
  • Zprávy
  • Tištěný infáček
  • Firmy na Slánsku
  • Ceník inzerce
  • Kontakt

Slánský Infáček

Váš internetový deník a tištěný měsíčník pro Slánsko, Kladensko a Lounsko.

Slánský Infáček
Slánský Infáček
Menu
  • Aktuálně
  • Kultura
  • Sport
  • Krimi
  • Komiks
  • Tipy na výlet
  • Staré pohlednice
  • Střípky historie
  • Komerční
Menu

Vítr nad Slánskem: pravda není černobílá

Sdílet na Facebooku
Sdílet na X / Twitteru
Aktuálně  |  29.09.2025

Na Slánsku fouká vítr nejen mezi poli, ale i v debatách. Po našem článku se rozproudily emoce — někteří by větrné elektrárny zakázali, jiní v nich vidí příležitost pro čistou energii a přilepšení pro obce. Ale pravda opravdu není černobílá. To, že nikdo nechce mít turbínu hned za kostelem, ještě neznamená, že samotné řešení je špatné. V mnoha zemích EU se větrné projekty osvědčily, když je stavěly s respektem k lidem i krajině.

Ozvalo se i poměrně dost hlasů, které větrné elektrárny podporují. Podle těchto lidí je lepší mít vlastní čistou energii, než být závislý na uhlí a plynu zvenčí. Vidí v tom šanci na příjem pro obce, nové investice i signál, že region není zakonzervovaný v minulosti, ale umí hledat moderní řešení. Často zaznívalo i to, že pokud se projekty dělají chytře a s komunikací směrem k obyvatelům, nemusí větrníky nutně znamenat konec krásné krajiny.

Pravda je taková: větrné elektrárny nejsou jen ocelová monstra, co kazí výhled na západ slunce. Umí přinést peníze do obecní kasy, čistou elektřinu bez sazí a trochu budoucnosti do regionu, kde jinak vrcholí inovace koupí nové sekačky. A moderní stroje už nehvízdají jako startující tryskáč ani neházejí stíny, které by vám zkazily nedělní kávu.

Kdo nevěří, ať se podívá k sousedům. V Německu mají větrníků tolik, že by se v nich dalo ztratit stádo jelenů, a přesto kolem nich vyrůstají turistické cyklostezky a rozhledny. V Dánsku už roky jedou na vítr tak, že když fouká pořádně, dokážou pokrýt téměř celou svou spotřebu elektřiny. A vesnice, které měly odvahu do větru investovat, dnes často těží z příjmů do obecního rozpočtu tak, že si mohou dovolit nejen nové hřiště, ale i kulturní centrum, kde se vejde půlka obce.

Francouzi zase zjistili, že když se komunita zapojí, lidi se k větrníkům staví jinak. Obce dostávají podíl na zisku, spoluvlastní projekty a mají pocit, že se na „své“ energii podílejí. Najednou nejde o cizí monstrum za humny, ale o stroj, který pomáhá platit školku a opravu kostela.

Jasně, není příjemné, když se něco staví potichu a bez řeči s lidmi. To je naštvání hodné. Ale technologie sama o sobě není ďábel. To, že nechceme věž přímo za farou, je pochopitelné. Jenže vítr se dá zkrotit rozumně, když se komunikuje, plánuje a hledají místa, kde nebude vadit ani oku, ani srdci.

Infáček říká: křičet „ne“ na všechno, co fouká, je jednoduché. Ale než zavřeme dveře před čistou energií, možná stojí za to dát šanci debatě, která nepovede jen k tomu, že zůstane tma a účty za elektřinu vyšší než věž kostela.

Více článků, ve kterých jsme o této tématice psali:

  • Na Slánsku zase fouká, Beřovice pod drobnohledem úřadů

  • Větrné elektrárny na Slánsku v souvislostech

  • Na Slánsku zase fouká — tentokrát v Beřovicích a pořádně

Partneři

Nejnovější zprávy

Do Knovíze se vrací tradiční jízda do vrchu. Veteráni zamíří směrem na Olšany



Fenomén Igráček dorazil do slánského muzea



Nejdelší den roku je tady. Dnes nastává letní slunovrat a začíná astronomické léto