Slánská sokolovna má 130 let. A co s ní bude dál?

Stojí ve Slaném už 130 let a stále slouží svému původnímu účelu. Slánská sokolovna ale vstupuje do věku, kdy už nestačí občas něco opravit, vyměnit okno nebo natřít fasádu. Jak by mohla jedna z nejstarších sportovních staveb ve městě vypadat v dalších desetiletích, ukazuje pět návrhů studentů ČVUT. Nejde zatím o projekt rekonstrukce. Spíš o začátek debaty, kterou bude dříve či později nutné vést.

Slánská sokolovna letos slaví 130 let. A na rozdíl od řady historických budov, které svůj původní účel dávno ztratily, se v té slánské pořád cvičí.

Sokolovna je nejstarší čistě tělovýchovnou stavbou v okrese a dnes ji využívá téměř 400 členů Sokola, od dětí po seniory, stejně jako slánští středoškoláci. Právě její výročí se stalo příležitostí nejen připomenout minulost, ale podívat se také dopředu.

Budova, která se vždycky měnila

Slánský Sokol je ještě starší než jeho sokolovna. Samotná budova byla otevřena v roce 1896 a během následujících desetiletí nezůstala beze změn.

Zásadní přestavba proběhla mezi srpnem 1924 a lednem 1925, kdy sokolovna získala podobu, kterou v základních rysech známe dnes. V roce 1937 k ní přibyla nová nářaďovna, dnešní přísálí. Další úpravy a opravy přicházely postupně i po obnovení Sokola po roce 1989.

V roce 1993 například následovala plynofikace a vybudování nové kotelny, na přelomu tisíciletí výměna oken a rekonstrukce části fasády a v roce 2001 také oprava podlahy velké tělocvičny. Další opravy pokračovaly i v následujících letech.

Jinými slovy: představa, že historickou sokolovnu nejlépe ochráníme tím, že na ni nebudeme sahat, příliš neodpovídá její vlastní historii. Budova se během svých 130 let měnila opakovaně podle toho, co od ní právě její uživatelé potřebovali.

A podobná otázka před ní stojí znovu.

Pět pohledů na jednu sokolovnu

Možnou budoucnost areálu nyní představuje výstava pěti studentských projektů Fakulty stavební ČVUT. Návrhy vznikly v architektonickém ateliéru Katedry architektury ČVUT Kalivoda, Stark, Novák. Na přípravě výstavy spolupracovali také městský architekt Slaného Jiří Gulbis a architekt Martin Stark z ČVUT.

A tady je potřeba zdůraznit jednu věc: nejde o pět projektů, z nichž by si nyní někdo měl vybrat vítěze a začít stavět.

Studentské práce mají především ukázat možnosti.

Právě to může být jejich největší hodnota. Umožňují přemýšlet o budově bez toho, aby byl výsledek předem svázán konkrétním stavebním zadáním, rozpočtem nebo dotačním titulem.

Nestačí jen opravit omítku

Po 130 letech už navíc nejde pouze o to, zda někde zatéká, jaká jsou okna nebo kolik stojí vytápění.

Případná revitalizace musí samozřejmě řešit technický stav budovy a její energetickou náročnost. Stejně důležitá je ale otázka, jak sokolovnu využívat lépe a intenzivněji.

Dnes totiž sportovní budovy nemohou být jednoduše obrovskými prostory, které několik hodin denně slouží ke cvičení a po zbytek času čekají na další skupinu.

Úvahy proto míří také k využití areálu během dne, o víkendech a prázdninách. A nekončí u vstupních dveří.

Součástí studentských návrhů je také okolí sokolovny a její vztah k městu. Jedním z konkrétních témat je například prostor autobusové zastávky přímo před budovou, který by mohl být zastřešen a lépe začleněn do řešení celého místa.

To už není jen otázka Sokola. Je to otázka veřejného prostoru v jedné z frekventovaných částí Slaného.

130 let není důvod budovu zakonzervovat

Historické stavby mají jednu nepříjemnou vlastnost. Čím déle stojí, tím snazší je začít je považovat za něco neměnného.

Jenže sokolovna nevznikla jako muzeum.

Vznikla proto, aby v ní lidé sportovali, setkávali se a trávili čas. Pokud má stejnou funkci plnit dalších několik desetiletí, bude se pravděpodobně muset znovu změnit.

Otázkou tedy není jen to, jak zachovat její historickou podobu. Stejně důležité je, jak ji přizpůsobit současným potřebám, aniž by přišla o svůj charakter.

Studentské návrhy vystavené ve slánské sokolovně na tuto otázku nedávají definitivní odpověď. A ani ji dávat nemají.

Ukazují ale, že možností existuje víc.

A možná je právě 130. výročí správným okamžikem začít vážně přemýšlet nad tím, jak má slánská sokolovna vypadat, až bude slavit sto padesátiny.