PŘÍBĚHY Z HISTORIE: 140 let slánského muzea: Od nadšení k historické instituci

Slánské muzeum slaví 140 let od svého založení. Jeho vznik se datuje ke dni 18.5. 1885, kdy nadšený učitel Václav Štech předložil myšlenku vytvoření muzea v Literárním odboru Občanské besedy. Návrh byl jednoznačně podpořen a rychle se začalo pracovat na jeho realizaci. Již 12. září 1886 bylo Muzeum královského města Slaného slavnostně otevřeno a zahájilo svou dlouhou cestu dějinami.

„Když jsem jako dvacetiletý učitel dostal se roku 1879 do Slaného a na vrcholu Slánské hory nalézal pak nesmírné množství nástrojů z doby kamenné v hroudách polí – a dovídal se od známých venkovanů o podobných objevech u jejich dědin – prolétla mou hlavou myšlenka, že by pro množství památek ze Slánské hory a pro mnohé objevy v kraji blízkém mělo v městě vzniknouti muzeum. Vždyť na Slánské hoře zjistil jsem zdivo sestavené z velkého počtu pravěkých ručních mlýnků obilních, všude hojnost známého mi náčiní předhistorického a zbytky nádob ještě bez hrnčířského kruhu robených,“ první myšlenka na vznik muzea popisuje Václav Štech, Slanský obzor rok vydání 1934 ročník 42.

„Přicházely první dary knižní i sbírkové. V přidělených třech místnostech v I. patře obecního domu na náměstí čp. 143 darovaných předmětů rychle přibývalo, takže již 12. září 1886 Muzeum královského města Slaného mohlo být otevřeno,“ uvádí Božena Franková, emeritní ředitelka Vlastivědného muzea Slaný.

První plány rozložení muzejních exponátů 

Obr.: 1. poschodí muzea. Zdroj: Slanský obzor rok vydání 1936 ročník 44

Obr.: II. poschodí muzea. Zdroj: Slánský obzor rok vydání 1936 ročník 44

Obsahovaly by:

1. Pravěk s mladší dobou kamennou a Slánskou horou, dobu bronzovou a železnou.
2. Středověk s obdobím římského císařství až do konce doby knížecí a počátkem doby historické.
3. Památky cechovní a zbraně.
4. Památky církevního umění – model děkanského kostela – městský archiv.
5. Numismatiku, význačnou novodobou keramiku a české sklo.
6. Náš folklor – kroje, krajky, selskou světnici, staročeské stavby a jejich fotografie.
7. Předměty uměleckých řemesel, zámky z doby novější.
8. Oddělení geologické a přírodovědné.
9. Světovou válku, náš národní a zahraniční odboj s oddělením T. G. Masarykovým.
10. Stánek vynikajících rodáků a mužů, kteří se o náš kraj zasloužili.
11. Ikonografii města, obrazárnu, grafiku a plastiku.
12. Muzejní archiv a kancelář.

Expanze a první aktivity

„Vždyť Muzejní sbor podle dochovaných protokolů sešel se poprvé dne 19. května 1886, podruhé dne 20. srpna 1886 a potřetí až dne 7. května 1892, nedav se vyrušiti ani zánikem Literárního odboru r. 1888, ani změnou ve složení (1889 – za obecní zastupitelstvo Ant. Formánek, mlynář, Václ. Baňka, statkář, Aug. Hlaváček, obchodník, místopředseda Občanské záložny, Ig. Krisl, zahradník; za Literární odbor Jan Říha, profesor, V. Štech, Fr. Styblo, Fr. Vacek, profesor; 1890 – MUDr. F. Suk, A. Formánek, Karel Koblížek, ředitel gymnasia, Václ. Hilmer, notář; za Literární odbor V. Štech, Josef Lacina, profesor, JUC. Jan Kakš, advokátní koncipient),“ uvádí  Jiří Včelák pro Slánský Obzor v roce 1934, Padesát let práce. (50 let muzea).

Obr.: Pohlednice Kláštera bosých karmelitánů z roku 1929 ze sbírky Jiřího Popoviče zachycující období, kdy zde sídlilo muzeum.

Skromný zůstatek po rozsáhlé investici muzea

„První zpráva účetní, veřejnosti podaná za dobu 1886–1892, vykazuje, že město věnovalo muzeu 400 zlatých, okres 100 zlatých, Občanská záložna 410 zlatých, Okresní hospodářská záložna 30 zl. a z pokladničky dobrovolných příspěvků a jiným příjmem došlo 21 zl. 38 kr. Celkem 961 zl. 58 kr. Na nábytek a úpravu místností vydáno 378 zl. 72 kr., za odborné spisy, na výzkumy a předměty koupené bylo dáno 378 zl. 30 kr., za posluhu a úklid 16 zl. 50 kr., za tiskopisy 39 zl. a za drobnosti 8 zl. 44 kr. Celkem 925 zl. 96 kr. Zbylo 35 zl. 69 kr,“ vykresluje finanční situaci počátku muzea Václav Štech, Slanský obzor rok vydání 1934 ročník 42.

Muzeum se postupně rozšiřovalo a zapojilo se do kulturního dění. Nábytek pro vystavení předmětů zhotovil dle mých nákresů truhlář K.Čížek.V roce 1891 se Muzejní sbor proměnil v Muzejní spolek, který se v roce 1898 rozšířil i o literární oblast. Spolek aktivně přispíval k rozvoji kultury a vědy ve Slaném. Muzejní sbírky se prezentovaly například na Národopisné výstavě Českoslovanské v Praze v roce 1895, kde okres měl svůj vlastní pavilon. Muzejní ročenky Slanský, později Slánský obzor vydávány od roku 1893, do roku 1947. Od 1993 vydávání obnoveno.

„Muzejní ročenky jsou dokladem kulturního snažení ve městě i v kraji a jedinečným souhrnem cenných vlastivědných studií, statí a článků. Celkem vyšlo 55 ročníků,“ popsala Franková v článku „Slánskému muzeu je sto let“, který byl publikován ve Slánském kulturním zpravodaji v dubnu v roce 1985.

Obr.: Pohlednice Okresního domu ve Slaném z roku 1920 ze sbírky Jiřího Popoviče zachycující období, kdy zde sídlilo muzeum.

Stěhování a boj o prostor

Růst muzea přinesl nutnost hledání vhodných prostor pro sbírky. V průběhu let se instituce několikrát stěhovala—nejprve do piaristické koleje, poté do okresního domu, ale ani tam neměla dostatek místa. Nakonec byly sbírky přemístěny do vlhkých prostor františkánského kláštera, což vedlo k poškození některých cenných předmětů.

„Sotva dozněl radostný jásot prvních revolučních dnů, byl dán rozkaz, aby se muzeum vystěhovalo z okresního domu do františkánského kláštera. Proč? Inu, protože trochu překáželo. Tento nečekaný a nevlídný zásah, který postrádal hlubší morální odůvodnění, muzeum těžce poškodil a zastavil jeho slibný vývoj na celou řadu let. Pohostinství v klášteře bylo vynucené, místnosti pro něj určené byly těžko přístupné, vzdálené hlavní frekvence, nedostatečné co do místa i formy a skladnosti. A tak se z muzea stalo skladiště, které skýtalo smutný obraz; nikdo si s ním nevěděl rady. Celá polovina sbírek zůstala v bednách a skříních, část byla uskladněna v Městské spořitelně, část octla se i v hradební vížce za poštou; ostatní zlomek byl později uschován ve sklepích nové obchodní školy,“ popisuje v roce 1936 pro Slánský Obzor F.Fořtík Naše krajinské muzeum na kře. SOS.

„Význam muzea klesl na nulu. Bylo vyděděno. V takovém stavu zastihly muzeum jeho padesátiny. Muzejní a literární spolek Palacký oslavil toto jubileum přes všecí nepřízeň doby důstojně a okázale. Doufal trpělivě, že blízká budoucnost bude snad k muzeu spravedlivější a milosrdnější,“ doplňuje F.Fořtík v roce 1936 pro Slánský Obzor Naše krajinské muzeum na kře. SOS.

Koncem roku 1935  vypršela smlouva s klášterem a muzeum dostalo výpověď. Stěhování bylo opět nutné.  „Je potěšitelné, že se o muzeum tentokrát probouzí nový a čilý zájem. Svědčí o tom četné články krajinského tisku.“. Shodou okolností se v té době uvolnila budova bývalé piaristické koleje. O stejnou budovu měla zájem i živnostenská pokračovací škola a obecní úřad. Jedna z těchto institucí musela ustoupit. Naštěstí muzeum nemuselo. V roce 1939 došlo k zásadnímu zlomu v trvalém umístění muzea—muzeu byla přidělena zpět budova piaristické koleje, kde sídlí dodnes: „ovšem vzhledem k tomu, že v té době začala 2. světová válka, bylo pro veřejnost otevřeno až v roce 1948. Muzeum bylo dlouho spolkové, teprve v polovině 50. let bylo zestátněno jako okresní a od roku 1960 městské muzeum,“ článek 140 let od založení muzea (1885 — 2025) uvedený na webu muzeumslany.cz.

„V neděli 1. září opět otevře Muzejní a literární spolek Palacký v Slaném“ skvostně upravené – nic nepřeháním! – muzejní sbírky slánského kraje ve staré budově gymnasijní (bývalé koleji) na Velkém náměstí v Slaném. Po padesáti pěti letech trnité a často beznadějné cesty dostalo muzeum zásluhou městské rady a zastupitelstva slánského deset krásných místností s přilehlými chodbami v I. poschodí starého gymnasia, doufejme pevně, již na trvale, pro důstojné umístění svých přebohatých sbírek, s takovou láskou slánskými měšťany a obětavými dárci ze všech obcí celého slánského kraje po půlstoletí pietně sesbíraných,“ popisuje znovu otevření Jarka Kraus v brožuře k otevření muzea 1.září 1940.

Obr.: brožura k otevření muzea 1.září 1940.

„Za druhé světové války byly sbírky uloženy v bednách a velká část budovy muzea musela být uvolněna německým okupačním úřadům. Teprve po osvobození Československa zasvitla muzeu nová naděje na vhodné uspořádání sbírek,“  uvádí Božena Franková.

Obr.: Fotografie ze setkání tehdejších i dřívějších zaměstnanců a spřízněných duší v roce výročí 100. let od založení Vlastivědného muzea 12.9.1985. Zdroj: Fotografie ze sbírky Jiřího Popoviče

Stojící zleva: externí fotograf Karel Vidimský, uklízečka Hana Týřová, externí archeolog Václav Moucha, odborná pracovnice Ivana Hušáková, ředitel městské knihovny Miroslav Samec, dřívější pracovník muzea, historik Jan Šťovíček, prof. Antonín Leopold ze slánského gymnázia, restaurátor Karel Pixa, zástupkyně ředitelky Miloslava Náprstková.

Sedící zleva: etnografka Vanda Jiříkovská, Božena Franková – tehdejší ředitelka muzea, předcházející ředitelka muzea, etnografka Vlasta Matějová, průvodkyně Blanka Pixová.

Obr.: Medaile z roku 1985 k výročí 100 let založení Vlastivědného muzea ve Slaném.

Novodobý vývoj

„Teprve plánovaný rozpočet zajistil možnost postupně začít s modernizací i řádnou ochranou sbírkového fondu,“ doplňuje Franková.

Dnes je slánské muzeum nejen strážcem místní historie, ale také významnou kulturní institucí, která aktivně spolupracuje na ochraně památek a pořádání výstav. Mezi její významné projekty patří například rekonstrukce Velvarské brány po roce 1967, která ukazuje historii městské fortifikace, nebo otevření Národopisného muzea v Třebízi v roce 1975, kde návštěvníci mohou nahlédnout do života venkovského obyvatelstva.

V roce 1967 byla Velvarská brána předána Vlastivědnému muzeu v Slaném, poslední opravy brány proběhly na přelomu let 1993—1994.

Hlavní budova muzea prošla v roce 2014 rozsáhlou rekonstrukcí, která výrazně zlepšila její vzhled i funkčnost. Byl kompletně obnoven atriový dvůr s křížovým půdorysem, doplněný záhony, lavičkami a dřevěným podiem. Původní studna byla upravena a doplněna novou kamennou kašnou s kovanou mříží. Na severní a jižní straně dvora byly otevřeny a zaskleny arkádové oblouky, čímž se vzhled stavby přiblížil baroknímu stylu.

Budova získala novou fasádu, vyměnila se všechna okna i dveře a v prostoru hlavního schodiště byl instalován výtah, který zpřístupnil expozice návštěvníkům s omezenou pohyblivostí. V interiéru byly kompletně obnoveny místnosti určené pro sezónní výstavy i malá galerie v přízemí, která nyní slouží také jako přednášková místnost. Tato rekonstrukce přinesla muzeu nejen modernější vzhled, ale také lepší využitelnost pro kulturní akce a návštěvníky.

Slánské muzeum pod vedením nynějšího ředitele Jana Čečrdleho tak i po 140 letech hrdě pokračuje v odkazu svých zakladatelů a nejen uchovává minulost, ale stále aktivně přispívá k poznání regionálních dějin.

Zdroj: článek vytvořen ve spolupráci s Jiřím Popovičem. Článek Slánskému muzeu je 100let od Boženy Frankové publikován ve Slánském kulturním zpravodaji v dubnu v roce 1985., muzeumslany.cz, kramerius.svkkl.cz.

Zdroj: Pohlednice a fotografie ze sbírky Jiřího Popoviče.

FOTOGALERIE: (Klikněte pro zvětšení fotografií.)