Co popřejeme Slanému do nového roku? A sobě taky, když už jsme u toho

Nový rok je ten kouzelný okamžik, kdy si lidé přejí věci, o kterých v hloubi duše tuší, že se stejně nestanou. Přesto to zkusíme. Protože tradice je tradice a naděje umírá až po uzávěrce.

Slánským obyvatelům přejeme především pevné nervy. Budou se hodit. Ideálně i trpělivost, protože některé věci se tu hýbou tempem, které by i šnek označil za rozvážné. Přejeme, aby se víc opravovalo než slibovalo, aby se dalo normálně zaparkovat bez strategického plánování a aby se lidé potkávali častěji na ulici než v komentářích na sociálních sítích.

Radnici přejeme méně tiskových frází a víc obyčejné lidské řeči. Slanému by slušelo být městem, které není „docela fajn na poměry“, ale prostě fajn. Bez dodatků.

A když už rozdáváme přání, jedno si nadělíme i my sami. Přejeme si šťastnou ruku při výběru témat, méně novinářských přehmatů, titulky bez nutnosti pozdějšího vysvětlování a schopnost poznat, kdy je lepší jít s kůží na trh a kdy raději zpomalit a ověřit si ještě jeden zdroj.

Přejeme si zkrátka psát tak, aby to dávalo smysl nejen dnes, ale i zítra. A aby se za to dalo stydět co nejméně.

Do nového roku tedy všem ve Slaném přejeme zdraví, klid, funkční město a trochu optimismu. A sobě slibujeme jediné: že u toho budeme dávat pozor.