Exkluzivní rozhovor s architektem Janem Studeným o nové knihovně v okresním domě

Plánovaná přeměna bývalého okresního domu ve Slaném na moderní městskou knihovnu získává konkrétní obrysy. Na červnovém (11.6.2025) jednání zastupitelstva města bylo schváleno zahájení veřejné zakázky projektu „Kulturní a vzdělávací centrum pod záštitou městské knihovny ve Slaném“. Předpokládané náklady jsou 170,2 mil. Kč (vč. DPH)

Projekt bude financován z dotace z evropských fondů. „Až 70 % nákladů by mělo pokrýt čerpání z evropských fondů (EFRR) a dalších 15 % by mělo jít ze státního rozpočtu,“ uvedla Lucie Krčková, mluvčí města Slaný.

Architektonická studie, jejíž autory jsou Jan Studený ze Slánského ateliéru YDS architekti a Kristýna Smržová s Michaelem Gabrielem z Brněnského ateliéru KOB RA, propojuje historické dědictví s aktuálními potřebami města. Aby mohl projekt odstartovat, je zásadní získání dotace ve výši 125 milionů korun z celkových předpokládaných nákladů 170 milionů korun.

Občané na projekt reagují převážně pozitivně, zároveň však přicházejí s dotazy ohledně zachování historického rázu budovy či její bezbariérové dostupnosti.

Nová knihovna nabídne nejen bohatý knižní fond, ale také multifunkční sály, galerii, dílnu, kavárnu či prostor pro teenagery. Slaný tak získá nejen moderní centrum vzdělání a kultury, ale i příklad citlivé revitalizace historických objektů.

Na detaily jsme se zeptali v exkluzivním rozhovoru architekta Jana Studeného.

Jaký byl hlavní architektonický záměr při návrhu rekonstrukce? Jak se podařilo skloubit historický charakter budovy s požadavky moderní knihovny?

Hlavním motivem návrhu je dialog historie a současnosti-vztah památkově chráněné historické budovy a potřeb současného města. Stěžejní bylo zachovat kvality a historické odkazy budovy, ale zároveň vytvořit svěží a otevřené prostředí rezonující s dnešní dobou a jejími potřebami. Předmětem návrhu je symbióza těchto dvou zásadních témat, nikoliv konzervace (sterilizace), ale adaptace prostor, vývoj a vložení další vrstvy k té historické. Důraz byl brán na důležitost a vyzdvihnutí cenných historických prvků, jakými jsou například vstupní prostor, sál a pracovna starosty, stejně jako na drobné detaily v celé budově. Současně byly do návrhu zakomponovány nové prvky, které podporují funkci moderní knihovny.

Jaké architektonické výzvy bylo nutné překonat?

Vzhledem k tradiční dispozici historické budovy, která je velice uzavřená a rozdělená na jednotlivé místnosti s chodbami, jsou prostory členěny pomocí barev. Ústřední oddělení knihovny mají přidělenou primární barvu, která bude propojena s informačním systémem budovy pro snadnější orientaci. Nové interiérové prvky a materiály budou po rekonstrukci budovy jasně definované a rozlišitelné od původní historické struktury. Tyto nově vložené elementy jsou navrženy tak, aby budoucím uživatelům umožňovaly celou škálu využití, které současná budova knihovny může městu nabídnout.

Průvodním nově vloženým materiálem je kov v různých barevných provedeních. Kov je v rámci této historické budovy zvolen záměrně, jelikož je vedle materiálů historické budovy kontrastní, a tedy jasně rozpoznatelný. Jednotlivé provozy tak budou jasně rozpoznatelné a jejich barvy provázané s informačním systémem budovy. Velice obtížné bylo skloubit požadavky památkové péče s normami požární bezpečnosti, což představovalo značnou výzvu, protože obě oblasti mají velmi přísná pravidla bez možnosti úlev.

Jak bude knihovna řešena z hlediska bezbariérovosti?

Budova je s ohledem na fakt, že se jedná o změnu již dokončené historické stavby, řešena co možná nejlépe a samozřejmě v souladu s vyhláškou o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb. Všechny podlaží stavby jsou bezbariérově přístupné výtahem, který je umístěn při dvorní fasádě.

Jaké funkce nabídnou jednotlivé prostory knihovny?

Současné knihovny již dávno nejsou jen o půjčování knih, ale vyznačují se celou řadou provozů doplňujících jejich stěžejní náplň. V tomto případě půjde např. o multifunkční sály, které budou sloužit pro potřeby města i veřejnosti (přednášky, komorní koncerty, autorská čtení, výstavy atd…), ruční dílnu, která bude sloužit pro různé workshopy, a nebo kavárnu, kde budou moci návštěvníci spočinout, pracovat, anebo vzít babičku na kávu a zákusek.

Hlavní provoz knihovny bude rozdělený na tři oddělení. Oddělení pro děti s prostorem pro hraní, oddělení pro dospělé, jehož součástí budou například dvě uzavřené badatelny (studovny) a nakonec nově zakomponované oddělení pro mladistvé (teenage), které je takový přechodný stupeň mezi prvním a druhým oddělením. Tento prostor bude spíše takovou klubovnou plnou knih s možností práce, studia, anebo hraní.

Může být tento projekt inspirací pro další rekonstrukce historických budov?

Nedovolím si něco takového tvrdit, nicméně budu rád, pokud tomu tak bude. Projekt byl ve své komplexnosti a faktu, že provoz knihovny navrhujeme do historické budovy, extrémně náročný. V každém případě je ale dobře, že budova nebude dále ležet ladem, ale dostane šanci pojmout novou funkci, místo toho, aby se stavěla nová budova třeba někde za městem. Tento přístup města je rozhodně zcela správný a ve světě naprosto běžný.

Jaké materiály a technologie podporují dlouhodobou udržitelnost rekonstrukce?

Velké procento materiálů (a prvků) tvoří ty původní, které se vzhledem k památkové ochraně budovy opravují, replikují, konzervují, a dále je to především již zmíněný kov, který je odolný, a tedy bude mít dlouhou životnost. Tento přístup zajistí, že knihovna bude sloužit mnoha generacím.