Střípky historie

V roce 1917 opustila brány slánské lokomotivky Breitfeld & Daněk pod výrobním číslem 95 zbrusu nová parní lokomotiva určená pro rakouské státní dráhy. Nesla původní označení 170.323 a byla součástí mohutné série výkonných čtyřspřežních strojů, které navrhl slavný konstruktér Karl Gölsdorf. Tyto lokomotivy, známé svou silou a spolehlivostí, se staly páteří nákladní dopravy monarchie i pozdějších ČSD. Slánský závod tehdy patřil mezi významné výrobce parních lokomotiv v Rakousku-Uhersku, již od roku 1912 dokázal produkovat jednu lokomotivu týdně. Slánská lokomotivka byla druhá nejstarší v Českých zemích po Libni, vznikla dokonce dřív než Plzeňská lokomotivka.

Slaný je městem, kde se historie a pohostinnost potkávají u jednoho stolu. V samém srdci města najdeme tři ikonické restaurace, jejichž příběhy sahají hluboko do minulosti — každá s vlastní atmosférou, tradicí i nezaměnitelným kouzlem. Od středověkých základů domu Ungelt, přes rodinné dědictví U zlatého kapra, až po někdejší ruch a vůni české hospody Hamburk.

Na příběh této raně barokní Madony jsme narazili při přípravě článku Slaný 2004, kdy jsme porovnávali staré pohlednice a fotografie se současným stavem. Na průčelí slánského klášterního kostela Nejsvětější Trojice dnes hledí z niky nádherná socha Panny Marie na půlměsíci s Ježíškem – vzácná socha, která prošla obdobím zapomnění i záchrany. Je zvláštní, že tato krásná Madona unikala pozornosti všech, nikde o ní není zmínka. Není známa její historie, na rozdíl od kamenných soch u kláštera. Její znovu rozzářená tvář, oživená díky péči odborníků, připomíná nejen hloubku našeho duchovního dědictví, ale i úsilí, s jakým lidé uchovávají krásu pro budoucí generace.

Přinášíme další výběr článků ze Slánských listů roku 2000, které tehdy nabídly obyvatelům Slaného pestrou paletu témat – od kulturních a duchovních až po zcela praktické.

Na světlo světa se nedávno dostal pozoruhodný fotografický poklad. Na aukčním portálu eBay se pod klíčovými slovy „Slany“ a „Roucek“ objevila řada negativů s přímou vazbou na jednoho ze slánských rodáků – Josepha S. Roučka, amerického sociologa českého původu, pedagoga, publicistu. Negativy nebyly nijak chráněné, bylo je možné grafickým editorem upravit. Původně byly nabízeny za 80–90 eur, dnes je jejich cena zhruba poloviční, přičemž většina z nich je stále dostupná.

Města se vyvíjejí a mění, některé stavby mizí, jiné vznikají a některé se v průběhu let přetvářejí k nepoznání. Slaný není výjimkou. V rámci tohoto článku se vracíme k fotografiím z publikace vydané k 700. výročí města v roce 2004 a porovnáváme je s jejich současnou podobou v roce 2025. Tyto snímky zachycují klíčová místa v různých fázích přestaveb a rekonstrukcí – od tehdy rozkopaných ulic kvůli pokládce kabelových svazků Telekomu až po dnešní pulzující a modernizované centrum města.

Grandhotel Slaný, původně známý jako Grandhotel Kořán, byl po mnoho desetiletí významným centrem společenského, kulturního a politického dění ve Slaném. Jeho historie sahá až do počátku 20. století, kdy vznikl na místě bývalého zájezdního hostince U Bílého beránka, který byl ve druhé polovině roku 1930 zbořen.

V dnešním výběru se podíváme na pestrou škálu událostí, které formovaly život ve Slaném a jeho okolí před čtvrtstoletím. Zavzpomínáme na myslivecké počiny v Pcherách, kdy se stádečko muflonů stalo součástí místní krajiny a jak odstartovala své působení firma Mitsubishi Electric Corporation. Zastavíme se také u pamětních medailí pro veterány 2. světové války, na slavnostním ceremoniálu ocenění jejich statečnosti, a podíváme se na incident neznámého pachatele, který poničil výlohy slánských podniků. Nechybí ani unikátní historický objev v osadě Saky, kde se podařilo odhalit jedno z nejstarších venkovských stavení v Čechách. A v neposlední řadě se vrátíme ke vzpomínkovému setkání bývalých „pétépáků“ ve Smečně, kteří si připomněli své osudy z dob Pomocných technických praporů.

Naše cesta do minulosti tentokrát zmapuje výstavy z doby protektorátu, které přinesly důležité svědectví o rozvoji města Slaný. První dvě se konaly na přelomu let 1939 a 1940 a v roce 1941 ve Slaném, třetí pak v Praze na Starém výstavišti – v Průmyslovém paláci v dubnu 1940. Jednalo se o projekt továrníka Pály, který následovala i další města.

Slánská hudební škola je jednou z nejstarších hudebních institucí v Česku a její historie sahá až do počátku 19. století. Její vznik byl umožněn díky odkazu Františka Kašpara Brožovského, významného mecenáše kulturního života ve Slaném, který svými finančními prostředky podpořil hudební vzdělávání mladé generace.

Slánské muzeum slaví 140 let od svého založení. Jeho vznik se datuje ke dni 18.5. 1885, kdy nadšený učitel Václav Štech předložil myšlenku vytvoření muzea v Literárním odboru Občanské besedy. Návrh byl jednoznačně podpořen a rychle se začalo pracovat na jeho realizaci. Již 12. září 1886 bylo Muzeum královského města Slaného slavnostně otevřeno a zahájilo svou dlouhou cestu dějinami.

Po osvobození v květnu 1945 se Slánské noviny staly klíčovým svědkem událostí a proměn tehdejšího Československa. Od 12. května do 31. října 1945 vyšlo celkem 23 čísel, přinášejících aktuální zprávy, reflexe poválečné obnovy i každodenní život obyvatel Slaného.