Střípky historie

Kostel sv. Jakuba Většího ve Slavětíně je jednou z významných historických a uměleckých památek v Čechách. Jeho původ sahá až do období mezi poslední čtvrtinou 12. a první čtvrtinou 13. století, kdy byl postaven jako románský kostel. Z této doby se dochovala část zdiva lodi, která je charakteristická půlkruhovými okénky s výraznou špaletou, typickými pro raně románskou architekturu.

Brzy se naše domácnosti rozezní hlasem veselých koledníků, kteří přinesou pomlázku ozdobenou pestrobarevnými stuhami. Abychom vám zpříjemnili čekání na svátky jara, připravili jsme pro vás poutavý souhrn historických zajímavostí o tradicích a zvycích Velikonoc. Součástí jsou také překrásné historické pohlednice ze Slaného ze sbírky Jiřího Popoviče, které dokreslují atmosféru tohoto výjimečného období. Velikonoce, zahájené čtyřicetidenním půstem začínajícím Popeleční středou, v sobě spojují křesťanskou symboliku s lidovými tradicemi. Každá postní neděle měla své zvláštní jméno a pojila se s unikátními obyčeji, jako například vynášení Morany na Smrtnou neděli či svěcení kočiček na Květnou neděli.

V malebné krajině nedaleko Vraného stojí monumentální vojenský pomník, který byl postaven v roce 1913 na památku stého výročí vojenské přehlídky koaličních vojsk za války proti Napoleonovi. Tento památník, známý jako Památník tří císařů, se nachází u silnice mezi Vraným a Perucí na místě, kde 19. srpna 1813 proběhla vojenská přehlídka rakouských, ruských a pruských armád.

Kostel sv. Václava se nachází v Ovčárech, v bývalé obci s bohatou historií, která byla v minulosti spojena s benediktinskými mnichy z Ostrova. První písemné zmínky o kostele pocházejí z roku 1465. Ovčáry jsou někdejší středověká vesnice, dnes samota v rámci města Slaného v okrese Kladno. Ovčáry leží v údolí Červeného potoka zhruba 1,5 km východně od centra Slaného, na půli cesty (rušné silnice I/16) mezi Slaným a Blahoticemi.

Městská spořitelna čp. 99 ve Slaném je významnou památkou moderní architektury, která se pyšní nejen svým estetickým vzhledem, ale i bohatou historií a kulturním významem. Po dvou letech debat o zadání zakázky byla navržena architektem Janem Rejchlem. Městská rada se rozhodla vydat stavební povolení a budova tak mohla spatřit světlo světa. Tento funkcionalistický skvost byl dokončen v roce 1931.

Gotický filiální kostel sv. apoštolů Šimona a Judy, se nachází na návrší uprostřed malebné vsi a poprvé se připomíná jako farní již v roce 1352. Vkusná a stylově citlivá rekonstrukce budovy proběhla v roce 1888 pod vedením stavitele V. Faigla ze Zlonic. Předtím však došlo k významné přestavbě v roce 1863, kdy shořela původní dřevěná věž a následně se zřítila báň.

Eduard Ingriš se narodil 11. února 1905 ve Zlonicích u Slaného do hudební rodiny. Jeho otec byl talentovaný houslista, což ovlivnilo jeho hudební dráhu již od útlého věku. Byl talentovaným hudebníkem, skladatelem i dirigentem, ale stal se také trampem, fotografem, filmařem, badatelem i dobrodruhem.

Josef Moucha, český lékař a primář, se narodil 17. září 1897 v Hradci Králové. Navzdory osobním komplikacím dosáhl řady profesních úspěchů, které výrazně ovlivnily jeho život i životy mnoha pacientů. Po absolvování novobydžovského gymnázia a lékařské fakulty se stal uznávaným odborníkem v chirurgii. Během druhé světové války a poválečného období překonal mnohá úskalí a získal respekt jako přední osobnost slánské nemocnice. Jeho život byl protkán nejen lékařskou praxí, ale i rodinnými hodnotami a odpovědností, které zdědil po svém otci. V tomto článku se podíváme na klíčové momenty jeho života, odborné úspěchy a trvalý odkaz, který zanechal v medicíně i v srdcích těch, kteří ho znali.

V článku se dozvíte o fascinující historii péče o nemocné ve Slaném, od středověkého špitálu, přes vojenský lazaret v klášteře a piaristické koleji za napoleonských válek a provizorní nemocnici v klášteře za epidemie cholery až po výstavbu všeobecné nemocnice. V roce 2024 oslavila nemocnice 140 let od svého vzniku. Zaměstnanci si na to zavzpomínali na slavnostním galavečeru, který proběhl v minulém týdnu.  Přečtěte si, jak se vyvíjela péče, jakou roli hrály milosrdné sestry a jak se nemocnice přizpůsobovala výzvám 20. století. Nebo jaká lehkomyslnost v roce 1945 přinesla městu rozšíření břišního tyfu a velké ztráty na životech.

Ve volném pokračování článku o Lidicích se zaměříme na Kostel svatého Jakuba Většího, novogotickou památku, která je součástí kulturního dědictví obce. Prozkoumáme jeho historii od prvních zmínek až po architektonické úpravy, které podstoupil během staletí. Kromě toho se podíváme na zajímavá historická spojení s výraznými osobnostmi, které přispěly k jeho kulturnímu významu. Navštívili jsme pro vás jinak uzavřený svatostánek a získali jedinečné fotky aktuálního stavu. 

Osada Lidice, známá také jako Lidický dvůr, se nachází v katastru obce Otruby poblíž Slaného. Původní název tohoto místa byl „Brůdek“. Lidice patří mezi jedno z nejstarších a historicky nejvýznamnějších míst na Slánsku. Původně byla součástí majetku pražského královského hradu. Manský nebo poplužní lidický dvůr, dříve zemanská tvrz, se podle nejstarších záznamů nalézal v obci Lidice Menší (původně Ljudice-na rozdíl od Lidic Větších u Buštěhradu). V našem článku také přinášíme vzpomínky paní Bartoníčkové, která vypráví, jak tenká hranice byla mezi tím, že mohly být vypáleny Lidice u Otrub místo těch u Buštěhradu.

Věděli jste, že ve Slaném měla stát rozhledna? Pokud ne, pojďte se začíst do příběhu návrhu, který se dostal až před soud kvůli podezření z porušení autorských práv. Zjistíte, kde měla původně stát a jak měla vypadat. Rozhledna měla vzniknout před více než sto lety. Zda byla nakonec postavena se dozvíte v našem článku. Přinášíme krásnou kolorovanou pohlednici, která představuje její vzhled.