Střípky historie

Dnes navštívíme jednu z krásných historických památek ve Slaném a vstoupíme do světa gotického umění, konkrétně ke skulptuře v kostele sv. Gotharda. Pokud se podíváme do kněžiště a vzhlédneme k pozdně gotickému svorníku, spatříme hlavu Krista, která, i když vysoko nad námi, vyzařuje nezaměnitelnou atmosféru. Kde si ji můžete prohlédnout zblízka a kdo ji vytvořil? A jak se její kopie dostala ze Slaného do Francie?

V dnešním výběru se dočtete, jak se vybíraly peníze na pomník T. G. Masaryka na náměstí ve Slaném. Dále kdo vykradl Městský úřad a kolik stála nová vánoční výzdoba před čtvrtstoletím. Zastávka v ulici Nosačická, která si letos vysloužila obměnu, zažila také změny v roce 1999. Dozvíte se, jak se sestřička stala opatrovníkem klíčů pro důležitou potřebu nebo jaké tragédie potkaly slánské rodáky, kteří neunesli svůj osud. A víte, kdy byl postaven skleník u Smečna, který nikdy nesloužil k pěstování úrody?

V roce 2022 si slánská obchodní akademie připomněla tři významná výročí, která jsou spjata s událostmi, jež výrazně ovlivnily nejen vývoj této školy, ale i našeho regionu – 130. výročí vzniku obchodního školství ve Slaném (1892), 90. výročí postavení budovy školy na dnešním Smetanově náměstí (1932) a 85. výročí založení Obchodní akademie Dr. E. Beneše (1937). A v lednu 2025 ji čeká významný den, kdy se vrátí na její čelo obnovený nápis, o který se zasloužili její vlastní studenti svým projektem, o němž jsme vás informovali v předchozím článku. Nyní si pojďme připomenout vývoj školství a proměny názvů Obchodní akademie Dr. Edvarda Beneše.

Posílání vánočních pohlednic je v Čechách milovanou tradicí, která spojuje lidi a šíří radost v období Vánoc. Kořeny této zvyklosti sahají až do 19. století, kdy první tištěné pohlednice začaly nahrazovat ručně psaná přání. V českých zemích se tradice rychle uchytila a stala se symbolem sdílení sváteční atmosféry, rodinného tepla a přátelských vztahů. I v době moderních technologií zůstávají vánoční pohlednice oblíbeným způsobem, jak vyjádřit lásku a přání hezkých svátků. Připravili jsme si pro vás výběr historických i současných vánočních pohlednic ze Slaného.

Aeroklub ve Slaném má významné místo v historii československého letectví, i když to mnozí neví. Po první světové válce se letectví rozvíjelo nejen jako dopravní prostředek, ale také jako sport. Ministerstvo veřejných prací zřídilo letiště ve Slaném za městskými sady Háje, které bylo poprvé využito v roce 1928 během vojenských manévrů. Jaké starosti a útrapy provázely stavbu nového letiště? Jakým zázrakem se do Grandhotelu dostaly dva školní kluzáky? Co zakalilo úspěšný letecký den na novém letišti? To vše se dozvíte v našem vzpomínání na historii letecké dopravy ve Slaném.

1.vrtulníková letka VÚ 8195 Slaný má za sebou bohatou a pestrou historii, která se datuje do konce šedesátých let minulého století. Vznik této letky, spolu s dalšími samostatnými vrtulníkovými útvary, byl důsledkem reorganizace československých ozbrojených sil podle sovětského vzoru. V létě roku 1964, v rámci posílení podpory pozemních vojsk, byla 1. vrtulníková letka ustanovena jako součást bojových složek tankových a motostřeleckých divizí.

V srdci malebné krajiny, nedaleko silnice mezi Smečnem a Kačicí, se majestátně tyčí obelisk, jehož historie sahá až do roku 1847. Tento monument, často nazývaný pyrám pro svůj charakteristický tvar, je nejen chráněnou památkou, ale také vzpomínkou na významnou osobnost české historie. Jeho příběh je spojen s hrabětem Karlem Janem Nepomukem Clam-Martinicem, jehož zásluhy a odkaz jsou připomínány dodnes. V následujícím článku se podíváme na historii obelisku a na to, co pojí uznávanou spisovatelku a hraběte Clam-Martinice?

Kostel Nanebevzetí Panny Marie, který se nachází nad náměstím uprostřed městysu Zlonice, má za sebou mnoho podob a zajímavou historii. Na konci 16. století se tu odehrál tragický příběh Maxmiliány Alžběty Valkounky z Aldaru, který byl odhalen až o mnoho let později. Osud šlechtičny dnes připomíná pouze náhrobní deska u vchodu do svatostánku. Patrony kostela Valkouny, proměny kostela i jeho autorství si odkryjeme v následujícím putování do minulosti. 

První zmínky o filatelistech ve Slaném jsou z roku 1923, kdy se po vzájemné dohodě všech nadšenců pro svět známek uskutečnila první schůze v Okresním domě ve Slaném. Sběratelé byli teprve v počátcích poznávání oboru filatelie, a proto se stali členy Klubu českých filatelistů v Praze. Jaký byl vývoj slánských poštovních razítek? Která firma využívala korespondenční lístky pro svou reklamu? Jaká slánská známka lákala padělatele? Na tyto otázky najdete odpovědi v našem článku.

Ponořte se do fascinující historie poštovních služeb ve Slaném, která sahá až do 13. století. Objevte, jak se malé královské město stalo klíčovou dopravní a poštovní křižovatkou, jaké změny přineslo 19. století a jak se pošta adaptovala na moderní dobu. Tento článek vás provede nejen významnými milníky, ale i zajímavými příběhy, které formovaly poštovní služby ve Slaném až do současnosti.

V tomto díle příběhů vás přizveme do pátrání po účelu jedné slánské budovy, o které málokdo ví. Jiří Popovič, vášnivý sběratel všeho „slaného“, objevil ve své sbírce pohlednici z roku 1912, která zachycuje tajemnou stavbu u kostela sv. Gotharda. Původně se domníval, že jde o kočárovnu, ale stavba měla pravděpodobně jiný účel. Pátrání ho zavedlo k fotografiím a kronikám, které naznačují, s čím mohla souviset. Tento objev přináší nový pohled na historii místa a odhaluje zapomenuté příběhy.

Život architekta Jana Vejrycha, který působil v 19. století, byl velmi bohatý na pestré projekty. Na počátku své kariéry pracoval dokonce jako zedník a později jako stavební vedoucí. Jeho návrhy se vyznačovaly velkou zdobností, avšak ne všechny se mohly realizovat kvůli jejich nákladnosti. Svoji stopu zanechal i ve Slaném. Kdy nastal nejdůležitější okamžik jeho kariéry a o jaké budovy se v našem okrese zasloužil?